Recenze: Starý dobrý bluesrock Dana Šustra | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Recenze: Starý dobrý bluesrock Dana Šustra

Dušan Kütner

Dan Šustr, jedna z hlavních postav Tiché dohody, skupiny významně formující hudební scénu v devadesátých letech, se ve svých čtyřiapadesáti letech odhodlal k tomu vydat první sólovou desku. A udělal dobře

Autor hitů jako Kotva a kříž, Marioneta nebo Tulák po hvězdách ale dal svému premiérovému počinu nazvanému Old Shootterhand přece jen jinou tvář, než měla Tichá dohoda. Celé album se nese v duchu tvrdšího, až dřevního bluesrocku. Chvíli se tak nad ním vznášejí vzpomínky na přelomovou éru druhé poloviny minulého století, jako například v úvodní písni Blues ze šedesátých let. Obdobně je tomu v Requiem pro Petra Šabacha, kterému dodává retro nádech i slavná citace Jiřího Kodeta z filmu Pelíšky, že dává komunistům rok, maximálně dva.

Minulost a nespoutané rockové mládí připomíná celkem upřímné vyznání Tvoje hospoda odkazující na to, kolik času za totality z nedostatku jiných možností a nesvobody lidé v podobných zařízeních trávili. Albem Old Shootterhand se Šustr logicky přihlásil ke svým kořenům a k tuzemské bigbítové scéně reprezentované Vladimírem Mišíkem, Ivanem Hlasem a obecně kapelami z pražské Hanspaulky a dalšími. A učinil tak vkusně, trefně a přirozeně.

Hlavní protagonista alba, který si na něj nahrál i většinu nástrojů, ale slibuje, že debutová deska neznamená konec Tiché dohody. To by také byla škoda. Mnohé písně z Old Shootterhand se však na koncertech této kapely budou určitě vyjímat stejně dobře jako její hity z let devadesátých. Už proto stojí za pozornost.

DAN ŠUSTR: Old Shootterhand

Vydal: Pop Dissident Records

Délka: 38 minut

Hodnocení: 70 %

Recenze: Diego vs. Maradona. Rozporuplná osobnost legendárního fotbalisty v povedeném dokumentu
Recenze: Devadesátky jako hořkosladká vzpomínka

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!