Kyberšikana: Závadné jednání na internetu postihuje také firmy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Rozmach internetu – a v poslední době obzvláště sociálních sítí – vede k tomu, že mnozí uživatelé prostřednictvím celosvětové sítě sdílí stále více osobních informací. Do virtuálního prostředí se tak přesouvají i negativní jevy, jako je šikana nebo pomluvy, které mohou poškozovat nejenom jednotlivce, ale i firmy.

O kdysi zcela neznámém fenoménu kyberšikany nebo též cyberbullyingu slýcháme čím dál častěji. Přestává být výhradní doménou internetových mocností, jako jsou například USA, a rozšiřuje se po všech státech, které na svém území používají internet, prakticky tedy po celém světě.

„V podstatě jde o činnost téměř identickou s tradiční šikanou. U obojího je cílem někoho poškodit, děje se tak však za použití odlišných prostředků, v případě kyberšikany za pomoci počítače či mobilního telefonu s připojením na internet. Hlavním specifikem kyberšikany je skutečnost, že k ní může docházet odkudkoliv a kdykoliv, stejně jako internet nemá žádné hranice, a i její odhalování a pokusy o analyzování jsou tak mnohem složitější,“ říká Jiří Matzner, advokát z pražské kanceláře Matzner et al., který se specializuje mimo jiné na IT právo.

Největším problémem je to, že internet je do velké míry anonymním prostředím. Pachatelé kyberšikany mohou bez problémů veškeré závadné jednání provozovat, aniž by opustili svůj domácí počítač. Anonymita ve spojení s tím, že téměř nikdy nedochází k přímé konfrontaci s obětí, vede k tomu, že jsou často používány nebývale drsné metody, ke kterým by se v běžném životě pachatel nikdy neodhodlal.

Každý se může stát terčem kyberšikany

Podle Jiřího Matznera je velmi obtížné podat o kyberšikaně ucelenou zprávu. „Internet stírá rozdíly ve věku, pohlaví či sociálním postavení. Je téměř nemožné přesně určit, kdo se kybernetických útoků nejčastěji dopouští a stejně tak kdo je jejich nejčastějším terčem,“ zdůrazňuje.

„Vzhledem k tomu, že k virtuálnímu šikanování postačí i zcela základní znalosti práce s počítačem, není kybernetická šikana na rozdíl od jiných forem škodlivého chování ve virtuálním prostředí, jako jsou třeba hacking nebo počítačové pirátství, doménou počítačově nadprůměrně vzdělaných jedinců,“ podotýká. „Z právního hlediska se pachatelé pohybují na pomezí trestných činů a občanskoprávního způsobení imateriální škody formou narušení ochrany osobnosti,“ klasifikuje kyberšikanu Jiří Matzner.

Kyberšikana se dotýká i obchodních společností

Kyberšikana se nevyhýbá ani právnickým osobám, což je v běžném životě obtížně představitelné. Na internetu je však možnost využít kyberšikanu jako jeden z prostředků vedení konkurenčního boje. Může se jednat o klasický datamining a krádeže nápadů, ale i o pokusy očernit konkurenci zakládáním falešných profilů, které ji v diskuzích svými komentáři negativně hodnotí.

Celý článek vyšel na serveru BusinessInfo.cz.