Latina stále žije, přesvědčuje výstava

Výstava Lingua Latina Semper Viva – Latina stále živá představuje ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně učebnice latiny, klasickou římskou literaturu a latinsky psaná díla, která vznikla v různých historických obdobích.
Mezi vystavenými knihami jsou díla autorů jako byl například Caesar, Horatius, Tacitus, Cicero i Vergilius. Zastoupena je latinská poezie i próza. „Zvláštní část výstavy tvoří čítanky pro studenty latiny s množstvím úryvků a ukázek latinských textů. Ty sloužily ke zdokonalení překladatelských dovedností,“ vysvětluje Jakub Pavlík ze Středočeské vědecké knihovny.
Z literatury spjaté s křesťanstvím zřejmě zaujmou knihařsky pěkně zpracované takzvané misálky, příručky používané při bohoslužbách. Obsahovaly originální latinský text a jeho překlad do národního jazyka.
Z novodobých překladů je k dispozici například výbor z latinské duchovní poezie Vexilla regis, který vyšel v překladu Markéty Koronthályové v roce 2004.

Mrtvý jazyk

Pro většinu lidí je latina mrtvým jazykem, který se nechtějí učit. Podle nich nemá smysl věnovat čas něčemu, co nebudou nikdy potřebovat. S tím Jakub Pavlík nesouhlasí. „Latina může být pro studenty naopak velmi prospěšná. Díky ní můžou porozumět řadě výrazů v české slovní zásobě. Pochopí, jak funguje jazyk, jeho gramatika a zamyslí se nad vlastním vyjadřováním,“ říká Pavlík.
Navíc připomíná, že také studenti angličtiny mají usnadněné studium. Angličtina totiž převzala padesát až sedmdesát procent slovní zásoby z latiny včetně zdvojených písmen ve slovesech i jinde. „Říká se, že čím je matematika pro vědy exaktní, tím je latina pro humanitní obory. Latina je stále součástí všeobecného vzdělanostního základu,“ podotýká Pavlík.

Zpravodajství v latině

Na výstavě se lidé dočtou, že finská rozhlasová stanice YLE Radio 1 na svých webových stránkách přináší aktuální týdenní zpravodajství v latině. Stejně tak stanice Radiobremen předkládá posluchačům pravidelné měsíční zpravodajství v latině.
„Je zajímavé, že latina jako aktivní jazyk se nikdy nepoužívala v době současného technického a technologického rozvoje. I přesto se s tím ale velmi dobře vyrovnává. V moderních slovnících latiny najdeme termíny pro autokemp, automobil, metro, nadzvukové letadlo, tramvaj nebo třeba vlak,“ vysvětluje Pavlík.
V češtině používáme slova, aniž bychom tušili, že pocházejí z latiny. Třeba traktor, aplaus, kurzor, jektat, škola, kauza, racionální, agent a další.

Studenti, sekejte latinu

Latina má velmi přesná pravidla. Neumí například říci jednoslovně „ano“ ani pomocí jednoho slova vyjádřit „děkuji“. Nemá vykání ani zdvořilé onikání. Prostě všem tyká.
„Myslím, že pro pedagoga je výuka latiny velmi zajímavá. Určitě se dobře vykládá, protože je logická a přehledná,“ říká Jakub Pavlík. Zároveň připomíná, že pro studenty je důležité, aby se latinu učili soustavně. Jen tak pochopí vztahy k češtině, co je stejné, co podobné.
„Pro mě osobně je latina koníček, tedy radost. Při překládání se učím pečlivě zvažovat významy slov a pracovat s nimi. Je to opravdu zajímavá práce s jazykem a jeho souvislostmi,“ dodává Pavlík.
Výstavu latinských textů mohou zájemci navštívit v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně až do konce srpna.