Na chodbách Lázní Darkov mohou lidé kromě češtiny zaslechnout ruštinu a arabštinu. Vedení lázní se pacientům z ciziny v mnohém přizpůsobuje. Arabové mají v Rehabilitačním sanatoriu své patro nebo modlitebnu, Rusové zase speciální jídelnu. Čeští pacienti i sestřičky už si na jejich přítomnost také zvykli. Lázně Darkov dokonce vlastní i padesátiprocentní podíl kliniky Saudi Darkov v Saihatu v Saudské Arábii.
Čechů je v lázních pořád většina
„Kdybych měla počet českých a zahraničních pacientů vyjádřit procenty, bylo by to čtyřiadevadesát procent Čechů a jen šest procent cizinců. Domácích je tedy pořád mnohonásobně více,“ počítá vedoucí obchodního oddělení lázní Lenka Krótká.
Z cizinců vyhledávají léčení v Karviné nejčastěji Arabové a Rusové.
„V sanatoriu mají sídla arabské cestovní kanceláře, které pacientům z východu zařizují například dopravu. Arabové tu mají modlitebnu, jídelnu s přizpůsobenou stravou a čajovnu. Rusové zase své delegáty nebo nadstandardní jídelnu,“ vysvětluje Krótká.
Klienti obou národností si mohou číst v brožurách nebo internetových stránkách ve svém mateřském jazyce nebo využít zájezdů po Karvinsku a okolí. Tam mohou samozřejmě vyrazit i čeští pacienti a ostatní lidé, kteří se přihlásí.
Cizinci tráví v Karviné dny, týdny i měsíce
„Rusové jsou tu většinou na čtrnáct dní, Arabové na několik týdnů, zřídka i měsíců,“ říká ředitel Lázní Darkov Petr Kacíř.
Na cizince si už podle ředitele zvykli jak čeští pacienti, tak zdravotní sestry. „Díky oddělené jídelně a zvláštnímu patru určenému pro arabské klienty s nimi přicházejí Češi do kontaktu jen málo. Také většina pracovníků si na zahraniční klientelu zvykla. Respektujeme jejich zvyklosti a kulturu. Protože s nimi pracujeme už dlouho, víme, jak se k nim máme chovat,“ dodává Kacíř.
Potkat se s pacienty z ciziny mohou i běžní návštěvníci. Lázeňský bazén, vířivky a sauny jsou odpoledne, když skončí léčby, přístupné všem.
„Ano, chodí sem i cizinci. Někteří lidé se po nich otočí, protože bývají o něco hlučnější, ale nezaznamenala sem, že by jim přímo vadili. Pokud vím, nikdy tu žádný střet mezi Čechy a cizinci nenastal,“ popisuje plavčice Erika Foltýnová. Názory Karviňanů na pacienty odjinud se různí. Zvláště na ty arabské. Někomu nevadí vůbec, jiným připadá jejich chování povýšenecké.
„Mně Arabové docela vadí, možná proto, že s nimi nemám právě dobré zkušenosti. Pracuji jako barman v jedné restauraci na náměstí, kam cizinci také někdy zajdou. Jsou docela hluční a drzí. Ano, pro cestovní ruch v Karviné je určitě fakt, že jsem jezdí, dobrý, ale já to tak nevnímám,“ popisuje své dojmy Jakub Heczko.
Čajovna nevadí, spíše plavky cizinců
Vysokoškolský učitel Patrik Kajzar má trochu jiný názor. „Já jsem se s Araby setkal maximálně tak v parku Boženy Němcové a nijak mi tu nevadili. Jen jsme se minuli, ale jinak jsme do kontaktu nepřišli. Myslím, že pro Karvinou i lázně je jejich přítomnost výhodná,“ míní Kajzar. O tom, jak se lázně cizincům přizpůsobují, někteří lidé neví. „O tom, že je v lázních čajovna jsem neslyšela. Ale nijak to neodsuzuji. Cizinci mi nevadí,“ říká Blanka Rychlá. Čeští pacienti si lázně pochvalují stejně jako cizinci. „Docházela jsem tam ambulantně a byla jsem moc spokojená. I ve volnu jsem si chodila zaplavat na bazén. U cizinců mi vadila jedna věc, a to jak lezli do bazénu v dlouhých kraťasech. Jinak proti nim nic nemám. Ve městě je ani nepotkávám,“ vysvětluje Hana Mulendrová.
