Lázně: plavce nahradí čtenáři (galerie)

Na dně vypuštěného bazénu jsou stará ohniště, zatékající voda barví zdi zelenou plísní. Omítka opadává, barva z kovových částí se loupe. Jablonecké Městské lázně slaví sto let od dostavby a devadesát devět let od otevření v zuboženém stavu. Změna k lepšímu je však už v dohledu. Zástupci města chtějí jednu z tamních nejstarších veřejných budov přestavět na knihovnu.
„Projekt musíme mít připravený do konce listopadu,“ říká vedoucí oddělení přípravy projektů na jablonecké radnici Zuzana Bencová. Vyvrcholí tak dlouholeté snahy o záchranu památky, které brzdil nedostatek peněz.
Pracovníci městské knihovny, která teď sídlí ve staré radnici na Dolním náměstí, se do bývalých lázní nastěhují rádi. „Zdejší prostory jsou pro nás malé. Nemáme ani dost místa pro studijní zóny. Navíc se chceme stát bezbariéroví, což tady také nejde. Lázně by nám vyhovovaly,“ myslí si ředitel knihovny Zbyněk Duda. Plán počítá i s využitím Tyršových sadů. „Lidé si půjčí knihu a mohou si ji číst rovnou venku na lavičce,“ popsala záměry projektantů Bencová. Budova je na seznamu takzvaných brownfieldů, tedy zdevastovaných hospodářských ploch. Je tak větší šance, že na jejich opravu přispěje Evropská unie. Jablonecké lázně mají podobný osud jako ty liberecké. Pro město je vyprojektoval uznávaný architekt Rudolf Hemmrich. Radní je nechali postavit na místě starého domku v letech 1908 až 1909, do užívání lidem je předali o rok později. Na ploše více než dvaceti osmi tisíc metrů čtverečních našli návštěvníci patnáct metrů dlouhý bazén, saunu, páru, masáže, vanové koupele, léčebné procedury a pedikúru a manikúru. Zařízení tehdy neslo jméno Císařské lázně Františka Josefa.
Počátkem šedesátých let je čekala generální oprava, pak však přišla drtivá rána. U přehrady vznikl pětadvacetimetrový bazén a plavci se k lázním obrátili zády. „Prudce klesla návštěvnost. Výdaje začaly výrazně překračovat příjmy. V první polovině devadesátých let město z lázní získávalo milion a půl ročně, dvakrát tolik ale stál jejich provoz,“ vysvětlila vedoucí oddělení technické obsluhy a bytů Šárka Fukalová. Aby městská pokladna ušetřila, radní rozhodli o vypuštění bazénu. V roce 1994 ještě nechali spravit půlku střechy. Po roce 2001 ale skončily poslední provozovny a budovu obsadili bezdomovci. Ti si na dně bazénu zapalovali ohně. Městská policie a hasiči byli na místě skoro denně.
„Město se lázně už od revoluce snažilo prodat, marně. Nikdo nechtěl tak ztrátové zařízení koupit,“ dodala Fukalová.
Z budovy je nyní ruina. Přes zničenou část střechy dovnitř zatéká. „Nevyhovuje ani tepelná izolace klenby nad bazénem či zastaralé technologie rozvodů elektřiny nebo topení,“ doplňuje stav znalecký posudek, který si jablonecká radnice nechala vypracovat.