O objev se postarali lékaři z Dukovy univerzity v Severní Karolíně a z Národní univerzity v Singapuru spolupracující v projektu Duke-NUS Medical School. V posledních několika měsících skládali snímky kapsle viru zika pořízené kryo-elektronovým mikroskopem a detailně popisovali struktury, které ji tvoří.
Zika má podle výzkumníků podobnou strukturu povrchu jako vir způsobující západonilskou horečku nebo vir horečky dengue. Překvapení pro vědce bylo právě to, že prvky jejich struktury zika úspěšně kombinuje k vytvoření vlastní, výjimečně odolné schránky.
znaky a struktura povrchu viru zika
Oproti dengue či západonilskému viru tak přežije i teplotu přes 40 stupňů Celsia. Proteiny tvořící obal viru jsou navíc podle vědců vzájemně mnohem více „natěsnány“, což prý opět zvyšuje jeho stabilitu. Právě díky tomu prý zika dokáže přežít v lidských slinách, moči i semeni.
„To, že známe unikátní strukturu obalu, nám pomůže v dalším výzkumu. S jednotlivými částmi obalu nyní můžeme experimentovat, nechat je mutovat, což může ve výsledku vést k vývoji nové bezpečné vakcíny,“ uvedl vedoucí výzkumu Lok Tat Seng v komentáři ke studii, kterou publikoval časopis Nature. Lékaři v dalším kroku výzkumu budou zjišťovat, jaké protilátky se na povrchu viru vyskytují a které z nich nejvíce reagují.
