„Je to technicky i technologicky jedinačná mise. Už jen to, že má HD kameru bude znamenat nejlepší pozorovací výsledky ve srovnání s těmi, jaké máme z Marsu dosud k dispozici,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Letenka pro šest lidí na Mars by podle propočtů NASA měla přijít na 100 miliard dolarů, které bude třeba vynaložit během 30 až 40 let. „Jaký by byl jejich vědecký přínos? Roboti NASA jsou s každou generací technicky vyspělejší a trvanlivější. Není žádný vědecký experiment, který by místo robotů museli na Marsu dělat lidé,“míní Sherwood. Konstrukce a výprava Curiosity k rudé planetě přišla přitom jen na 2,5 miliardy dolarů.
Raději leťme na Měsíc
Samotná stomiliardová cena za cestu na Mars je diskutabilní. Odstrašujícím příkladem je stavba Mezinárodní vesmírné stanice. Když NASA plánovala její výrobu s mezinárodními partnery, hovořila o nákladech 10 miliard dolarů za deset let. Jenže nakonec stanice stála desetkrát tolik a její výstavba trvala skoro třicet let, upozorňuje odborný server Space.com.
Sherwood tvrdí, že lidé by se raději měli soustředit na lety v okolí země a možná i na kolonizaci Měsíce. Do roku 2050 by na měsíční kolonii mohlo pobývat až sto lidí, kteří by se učili využívat mimozemské surovinové a energetické zdroje.
Antonín Vítek: Stavba vesmírného hotelu se odkládá na neurčito
Smysl by dávala i snaha o naplnění snu řady vizionářů o využití solární energie přímo z vesmíru. Energie by se pak laserovými či jinými paprsky posílala na zemi. Využití Měsíce i sluneční energie by pomohlo výrazně i ekonomickému rozvoji Země. Na rozdíl od výpravy na Mars.
