Předplatné

Letenka pro šest lidí na Mars přijde na sto miliard dolarů

Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu.

Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu. • Zdroj: ctk

NASA celou událost sledovala z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem.
NASA celou událost sledovala z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně.
Událost si nenechali ujít ani lidé v ulicích New Yorku.
Sledovali, jak před samotným přistáním stoj rozvinul padáky a přistál v předem určené oblasti.
Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking.
8 Fotogalerie
stu
Lidé by na Mars letět neměli. Bylo by to neskutečně drahé a vědecký přínos takové mise by byl mizivý. Myslí si to Brent Sherwood, který pracuje pro americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako jeden z vesmírných architektů. Sny o lidské misi na rudou planetu paradoxně zchladilo dnešní úspěšné přistání vozítka Curiosity v marsovském kráteru Gale.

„Je to technicky i technologicky jedinačná mise. Už jen to, že má HD kameru bude znamenat nejlepší pozorovací výsledky ve srovnání s těmi, jaké máme z Marsu dosud k dispozici,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Letenka pro šest lidí na Mars by podle propočtů NASA měla přijít na 100 miliard dolarů, které bude třeba vynaložit během 30 až 40 let. „Jaký by byl jejich vědecký přínos? Roboti NASA jsou s každou generací technicky vyspělejší a trvanlivější. Není žádný vědecký experiment, který by místo robotů museli na Marsu dělat lidé,“míní Sherwood. Konstrukce a výprava Curiosity k rudé planetě přišla přitom jen na 2,5 miliardy dolarů.

Raději leťme na Měsíc

Samotná stomiliardová cena za cestu na Mars je diskutabilní. Odstrašujícím příkladem je stavba Mezinárodní vesmírné stanice. Když NASA plánovala její výrobu s mezinárodními partnery, hovořila o nákladech 10 miliard dolarů za deset let. Jenže nakonec stanice stála desetkrát tolik a její výstavba trvala skoro třicet let, upozorňuje odborný server Space.com.

Sherwood tvrdí, že lidé by se raději měli soustředit na lety v okolí země a možná i na kolonizaci Měsíce. Do roku 2050 by na měsíční kolonii mohlo pobývat až sto lidí, kteří by se učili využívat mimozemské surovinové a energetické zdroje.

Antonín Vítek: Stavba vesmírného hotelu se odkládá na neurčito

Smysl by dávala i snaha o naplnění snu řady vizionářů o využití solární energie přímo z vesmíru. Energie by se pak laserovými či jinými paprsky posílala na zemi. Využití Měsíce i sluneční energie by pomohlo výrazně i ekonomickému rozvoji Země. Na rozdíl od výpravy na Mars.

Doporučujeme

Finexpert
Více článků

Články z jiných titulů