Ještě na přelomu tisíciletí profesor Vilém Kraus jeden ze současných největších odborníků na víno v Českých zemích si v knize Réva a víno v Čechách a na Moravě postěžoval, že „u nás je růžové víno neprávem opomíjeno, i když se jedná o univerzální víno, které studené chutná jako bílé a teplé má blíže k červenému“. Dnes už snad není moravského či českého vinaře, který by neměl ve své produkci i víno růžové. Své místo si jednoznačně vydobylo ve vinotékách, obchodních řetězcích a restauracích.
„Česká republika má skvělou geografickou polohu, díky které můžeme produkovat špičkové rosé. A protože naši vinaři jsou velmi šikovní, začínají se rovnat evropské špičce. Například ročník 2010 získal už několik ocenění na prestižních zahraničních soutěžích,“ říká Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu ČR. Pro naše vinaře se růžové víno stává stále zajímavějším obchodním artiklem. Podle statistik Vinařského fondu na růžové se vloni využilo přibližně 20 procent z celkové produkce modrých hroznů, zatímco před pěti lety to bylo pouhých šest.
Avšak i dnes se najde pár milovníků vín, kteří růžové nepovažují za rovnocenné k bílým a červeným vínům. „Růžové víno sice není primárně určeno k archivaci se svými velkými ročníky, avšak na druhé straně je to vynikající víno, svěží a nádherné. Na kratší pití je ideální. Růžová vína mají své místo, mají svůj čas, svůj charakter,“ upozorňuje Machovec. A právě díky severnější poloze moravských vinic mají růžová vína možná větší možnosti vůči světové konkurenci než tuzemská vína červená.
Výroba
Růžové víno lze vyrobit několika způsoby. První je nejjednodušší a poněkud barbarský a je v Evropské unii zakázaný, i když Italové za něj trochu lobbovali. Jde jednoduše o smíchání červeného a bílého vína.
Druhý je nejstarší. Jedná se o smíchání hroznů různých barev a odrůd. Staří Římané v podstatě ani jiné víno nevyráběli. V našich krajích se vyrábělo tímto procesem v dobách, kdy vinaři měli vrchnosti odevzdávat desátek z úrody. Páni určili den, kdy se musely hrozny sklidit a desetina odevzdat. Vinařům pak nic jiného nezbylo, než zbytek zpracovat dohromady. Dnes se taktéž tento způsob důrazně nedoporučuje.
Nejčastěji využívanou technologií, kterou i vinaři a odborníci doporučují, je výroba z odrůd modrých hroznů metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Rmut z modrých hroznů se nechává naležet zpravidla jen čtyři až šest hodin, aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína. Takový výrobní postup propůjčuje růžovým vínům jejich tolik žádaný mladý esprit. Svěžest, kterou od růžového očekáváme, vyžaduje potřebný podíl kyselin. A ty zráním hroznů ubývají. Navíc čím vyšší je cukernatost použitých hroznů, tím se barva vína posouvá do méně atraktivních nahnědlých tónů. Proto vinaři volí krátkodobou maceraci, která dává vzniknout svěžím vínům lehčího charakteru a výraznější chuti.
Říká se proto, že růžové začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé. Existují ještě dva způsoby, kterými lze docílit příjemné růžové víno, ale jsou méně využívány. Jsou to lisování vlastní vahou a lisování na lisech. U první se hrozny nasypou do kádě, vlastní vahou se bobule naruší a vytékající šťáva (samotok) se zpracovává na víno. Po vykvašení vznikne víno velmi světle růžové barvy. U druhé se modré hrozny odzrní a pomlýnkují. Vyrobený rmut, který začíná kvasit se vylisuje. Získaný mošt je lehce zbarvený a zpracovává se dále jako bílé víno. Víno má světle růžovou barvu.
Akce
Ruku v ruce se zájmem o růžové víno a potřebou jeho propagace vznikly přehlídky, soutěže a různé ochutnávky. Samostatná soutěž či přehlídka nejlepších růžových vín vznikla před osmi lety s názvem Jarovín Rosé. Zájem o loňský ročník natolik stoupl, že letos pořadatelé přesunuli akci do větších (a reprezentativnějších) prostor ve Znojmě. Asi největší ochutnávka rosé se odehrává prvního května na Svatováclavské vinici a ve Villa Richter na Pražském hradě. Letošní třetí ročník Svátku růžových vín navštívilo přes 15 tisíc zájemců.
„Chtěli jsme růžovému vínu dát takový zahajovací den, jako má například mladé Svatomartinské víno. Květnem začíná teplo, tedy doba pro pití rosé, přichází čas lásky, tedy růžová a taková příjemná náhrada za Svátek práce,“ popisuje s úsměvem vznik svátku Jaroslav Machovec, který jako ředitel Vinařského fondu je i hlavním pořadatelem. Samozřejmě jsou a vznikají další akce zaměřené na růžov8 vína jako například Dny růžových vín v Mikulově odehrávající se v červnu a tak podobně. Informace o všem kolem tohoto moku lze najít na stránkách ruzove.cz
Jak pít rosé
Růžová vína se většinou nearchivují. Svojí povahou se hodí spíše k rychlé konzumaci. Proto se obecně doporučuje konzumovat růžová vína pouze do dvou let od sklizně. Správně vychlazené růžové víno je ideálním nápojem především pro teplé večery. Aby se mohlo představit v plné kráse, mělo by být vychlazeno na teplotu od 8 do 12 stupňů. Růžové může být podáváno (na rozdíl od bílých a červených) dokonce přímo s ledem či v koktejlech s ovocem. Ale pozor – růžové ztrácí svoji roztomilost, pokud je přechladíte. Přesto, že teplé letní večery jsou pro pití růžového vína ideální, růžová sezona zdaleka nekončí s koncem prázdnin, příležitostí a chuť na osvěžující nápoj přichází v průběhu celého roku.
