Republikovou i světovou rekordmankou je díky svým obyvatelům ústecká zoo. Blanka je třetí nejstarší zebrou Hartmannové na světě, slávu filmového Ňuňáka a Ňuninky šíří ve světě jejich orangutaní syneček Ámos, letošní žirafí mládě překonalo obvyklou výšku žirafích novorozenců o více než třicet centimetrů, ve světě proslula i sloní samička Delhi.
1. Slon indický Kala a Delhi jsou nejznámější sloní holky. Delhi se neslavně proslavila neúspěšnou inseminací před deseti lety. Je otázka, jestli ještě bude matkou. Stárne. Do ústecké zahrady přišla jako dvou až tříletá v roce 1987 z Vietnamu. Kala, která už tehdy byla v zoo druhým rokem, její příchod uvítala. Staly se z nich nerozlučné kamarádky a případné odloučení by neunesly. Hlavně Delhi, kterou osud nešetřil. „V roce 2002 lékaři Delhi inseminovali. Březí trvalo dva roky a v červenci 2004 porodila mrtvé slůňátko,“ vzpomíná na smutné události zoo vedoucí propagace Věra Vrabcová. Ani opětovná inseminace po pěti letech nebyla vydařená. Zejména ti Ústečané, kteří bydlí na dobětickém sídlišti, slonice velmi dobře znají. Ošetřovatelé je vyvádějí na pravidelné procházky.
2. Orangutani
Ňuňák, Ňuninka, Ámos. Jména, která návštěvníkům ústecké zoo zamotají hlavy. Proč? Ňuňák s Ňuninkou si zahráli ve filmu režisérky Marie Poledňákové a Ňuňák v něm byl Ámos. Druhý potomek slavného filmového páru dostal jméno po hlavním hrdinovi. V červenci 2008 odešel do holandské zoo Apeldoorn, šťastně se zamiloval a od letošního února je otcem. Možná bude plodný jako jeho rodiče, kteří kromě něho přivedli na svět starší sestru Raju a mladšího brášku Budiho.
Raja bohužel tři dny poté, co oslavila první narozeniny, zemřela patrně na následky lidské infekce. Na den úplně přesně jako Raja, 20. prosince, ale v roce 2000, jako předvánoční dárek, přišel na svět Ámosek.
V ústecké zoo nyní spokojeně žijí Ňuňák a Ňuninka se synkem Budim. Idylka. Příchod rodičů ale nebyl bezproblémový. „Před natáčením filmu Dva lidi v zoo režisérka Marie Poledňáková projevila zájem, aby hlavní roli hrálo mládě orangutana, kterého jsme ale neměli. Společnost Filmexport legálně objednala ze zoo v Kambodži dvě mláďata. Do naší zoo přišla ve velice zuboženém stavu, vystresovaná, plná parazitů,“ vzpomíná na příchod slavného orangutanního páru Věra Vrabcová.
Později prý přišli na zfalšování dokumentů, zvířata pravděpodobně pocházela z volné přírody. „Chovatelé mláďata vypiplali, pečovali o ně ve dne v noci. Vznikla velká citová vazba mezi orangutaními mláďaty a mezi nimi a ošetřovateli. Zůstala v naší zoo,“ líčí orangutaní příběh se šťastným koncem Věra Vrabcová.
3. Lachtan Moritz Moritz je miláček. Boduje v anketách návštěvníků zahrady a „vyprodává“ pravidelná představení se cvičitelem. Sklízí slávu, kterou odstartoval Hombré, jeho předchůdce a vůbec první lachtan v ústecké zoo v roce 1988. Ze dvou nováčků, ročních mláďat Hombrého a Janni, byl lachtanní sameček větší šoumen a rád slyšel potlesk přihlížejících. „Lachtani jsou nesmírně hraví, učenliví, vyžadují zábavu, jsou poměrně inteligentní,“ vyjmenovává vlastnosti živočichů pracovnice zahrady. Cvičení zadarmo? Jedině za rybičku. Na éru Hombrého, který v roce 2002 stářím zahynul, měli navázat Max a Moritz, rodák ze Stuttgartu. Hombrého osobně poznali. Bázlivější Max nyní baví návštěvníky aquaparku ve Španělsku a Moritz je tahákem ústecké zoo.
4. Zebry Chloubou zahrady jsou zebry Hartmannové, napočítáme jich dvanáct. Nejslavnější Blanka, dcera divoké samice Bely pocházející z afrického stáda, je v šestadvaceti třetí nejstarší zebrou na světě. Na zebru úctyhodný věk. Ve volné přírodě by určitě nežila. Nechodí sice jako zamlada, ale pořád jí chutná. Od roku 1975 přišlo v zoo na svět dvaadevadesát hříbat. Chov tohoto druhu zeber není v zoologických zahradách obvyklý. „Patří mezi horské zebry a ty žijí v oddělených skupinkách. Vůči sobě jsou trochu nesnášenlivé, každá má vlastní stáj a ve výběhu si drží svoje územíčko,“ charakterizuje Věra Vrabcová.
5. Žirafy Rotschildovy Šestnáctiletý Atbar byl do letošního května nejstarším žirafím samcem v republice. Už je nebožtík. Dospělého samce zoo momentálně postrádá, musí počkat, až dospějí letos narození Jamie a Ebony. Trojici letošních novorozenců uzavírá samička Soroti. Jeden ze samečků je rekordman, měřil 203 centimetry oproti běžným 170 centimetrům žirafích miminek. Tři mláďata od tří samic v jednom roce také nejsou běžná, v ústecké zoo jde přitom o druhý případ v rozmezí dvou let. „Zakladateli našeho chovu žiraf byli v roce 1983 samec Set a samice Tena, přišli ze Zoo Dvůr Králové a zplodili sedm mláďat. Rodiče bohužel už nežijí, stářím zemřeli,“ smutně konstatuje Věra Vrabcová.
6. Aligátor Libor Libor je už v ústecké zahradě starousedlík. „Asi jako tří až čtyřletého jsme v roce 1974 aligátora koupili od soukromého chovatele za 670 korun československých,“ uvádí jako perličku Věra Vrabcová. Starému mládenci našla zoo po dvaadvaceti letech společnici Elišku. Podoba jmen čistě náhodná s bývalou novinářkou a fotografem agentury ČTK Eliškou Cesarovou a Liborem Zavoralem? Nikoliv. Eliška a Libor byli adoptivními rodiči obyvatel zoo, kteří si kvůli brutálním útokům návštěvníků vytrpěli své. Léta bezproblémového soužití aligátorů patrně přerostla v Liborovu averzi vůči Elišce, která uhynula na následky vnitřního zranění po pokousání druhem.
7. Levhart
V.I.P. zvířetem ústecké zoo v pravém slova smyslu je levhart mandžuský. Na světě žije už jen asi čtyřicet jedinců tohoto živočišného druhu.
Velká voda před osmi lety zaplavila pražskou zoologickou zahradu a ústecká poskytla azyl některým jejím obyvatelům. Tak do Ústí nad Labem přišli Daniel a březí Kuli, která porodila samičku Kiaru a ta se s rodiči zpátky do Prahy nevrátila.
„Dopárovali jsme ji samcem Rusher z Anglie. Kiara a Rusher jsou zakladateli chovu levharta mandžuského v naší zoo. Padli si do oka, rozuměli si, zplodili samičku Kaila, která je dnes v Zoo Nesles ve Francii. Loni se jim narodili dva kluci. Kitan je ve švédské zoo Nordens Ark a Kirin čeká na převoz do pražské zoo,“ uzavírá Věra Vrabcová.
