Lidé marodí méně. Místo neschopenek si berou dovolenou

Chřipková epidemie už zasáhla děti na Kladensku. Počet nemocných dospělých se ale příliš nezvyšuje. Jsou odolnější, nebo se bojí o práci?

Se zednickou lžící v ruce našla letos kontrola pracovníka společnosti Poldi Hütte, když se šla podívat, jak se nemocnému daří. „Hodit se marod“ se tak simulantovi nevyplatilo, ve firmě skončil. Druhý ze zaměstnanců, kterého kontrola doma v posteli rovněž nenašla, si vysloužil pořádnou pokutu.
„Kdo u nás dělá, má naši důvěru. Když ji zklame, těžko ji pak získává zpět,“ poznamenal na adresu simulantů personální ředitel Poldi Hütte Zdeněk Štěpánek. Připustil, že kontroly dělá firma většinou na základě upozornění ostatních zaměstnanců, kterým se nelíbí, že musí pracovat za jiné.
Počet nemocných v letošním roce ve většině firem rapidně klesl. V lednu totiž začal platit nový zákon, podle kterého jsou nemocní lidé tři dny doma zadarmo, dalších čtrnáct dní jim nemocenskou platí firma a teprve poté stát. Pokles nemocnosti jednoznačně potvrzují statistická čísla České správy sociálního zabezpečení, podle nichž za prvních devět měsíců loňského roku marodilo 26 636 obyvatel Kladenska, zatímco za stejné období letošního roku jen 18 388 lidí.

Na nemoc dovolená

Podobně hovoří i čísla firem. V Poldi Hütte klesla nemocnost z devíti na čtyři procenta, společnost Energie-stavební a báňská hlásí pokles nemocnosti o tisíc pět set hodin, nkt cables uvádí snížení počtu neschopenek o pár desetin procent, méně nemocní jsou také úředníci magistrátu. „Nemocnost se snížila díky současné krizi, lidé se bojí o zaměstnání,“ míní Pavel Kuchař, personální ředitel Strojírny Poldi, která v Kladně zaměstnává 540 lidí. Jana Neckářová z Energie-stavební a báňská se domnívá, že méně nemocných je kvůli novému zákonu vyplácení dávek. Zůstávat doma si může dovolit jen málokdo.
„Nevyplatí se mi marodit. Když můžu, chodím do práce, i když cítím, že bych měl spíš zalehnout pod peřinu. A když už to fakt nejde, raději si vezmu dovolenou,“ říká šestatřicetiletý Petr z Rozdělova.
Firmy, které se musí nově na výplatě nemocenské podílet, navíc zpřísnily kontroly. Dříve předávaly informace o možných simulantech České správě sociálního zabezpečení, nyní se častěji do kontroly zapojují samy. „Kontrolu děláme my, v drtivé většině jde o skutečně nemocné,“ potvrzuje Kuchař.

Zatím bez detektivů

Vedení Poldi Hütte dokonce uvažovalo, že by si na „hlídání“ nemocných najalo detektivní kancelář. „Nabídek jsme měli hodně, dokonce takové služby poskytuje i naše bezpečnostní agentura. Pak jsme to ale zavrhli, nechtěli jsme, aby se stal z podniku policejní stát,“ vysvětluje personální ředitel Zdeněk Štěpánek.
Jiné firmy o takové službě, kterou využívají například mnohé pražské podniky, neuvažují. Hlavním důvodem je cena. „Měli jsme jednoho zájemce, který nás v souvislosti s kontrolou nemocných zaměstnanců oslovil, ale nakonec jsme se nedohodli. Důvod byl jediný, bylo to pro něj příliš nákladné,“ říká jednatel kladenské Security USIR Jaroslav Hudec.
Přitom jen za první pololetí letošního roku kontroloři Okresní správy sociálního zabezpečení v Kladně v regionu navštívili 888 domácností, aby zjistili, zda jsou nemocní doma. Ve 122 případech tomu tak nebylo. „Udělili jsme dva postihy, žádná pracovní neschopnost ale ukončená nebyla,“ shrnuje mluvčí správy Kamil Vařeka.

Místo biče med

Mnohé firmy na Kladensku se naopak snaží své zaměstnance motivovat, aby byli nemocní co nejméně. A to jak finančně, tak různými vitaminovými balíčky, úhradou očkování či podporou sportovních aktivit.
Nejlépe si v Kladně vede společnost Alpiq Generation (CZ), která letos dostala nejvyšší ocenění v celostátní soutěži Podnik podporující zdraví. Kromě vitaminů a očkování proplácí svým lidem vstup do aquaparku, solné jeskyně, vybudovala fitcentrum, koupila defibrilátor pro případ srdečního kolapsu a jezdí na pravidelné cyklovýlety. Strojírny Poldi zase vyplácejí pracovníkům, kteří nebyli nemocní, měsíčně devítisetkorunový bonus.