„Lovec nebo sběrač, který nedokázal zajistit jídlo nebo přístřešek pravděpodobně zemřel i se svým potomstvem. Dnes si manažer z Wall Street i za chybu v úsudku vyslouží štědrý bonus, tím je pro potenciální protějšky ještě atraktivnější,“ tvrdí v kontroverzní studii zveřejněné v žurnálu Trends in Genetics profesor patologie a vývojové biologie Gerald Crabtree.
Vedoucí genetické laboratoře na Stanfordské univerzitě píše, že pozvolný proces klesající inteligence začal už v dobách, kdy lidstvo objevilo zemědělství a začalo se usazovat k životu ve větších společnostech. Mimo jiné tak trhliny získává předsudek obyvatel velkoměst o mimoměstských „vidlácích“. Hloupnutí lidstva spustil právě život společností v kdysi vznikajících městech. Drsný proces přírodní selekce tehdy nahradila komunita vzájemně se podporujících jedinců.
Průměrný starověký Atéňan by nás prý strčil do kapsy
„Vsadil bych se, že kdyby se mezi námi teď objevil průměrný občan Athén z roku 1000 před naším letopočtem, patřil by v naší společnosti mezi ty nejpohotovější, emocionálně nejstabilnější, s výrazně lepší pamětí, a na důležité otázky by měl daleko jasnější pohled. Totéž bych si dovolil tvrdit o starověkých obyvatelích Afriky, Asie i obou Amerik z období mezi lety 2000 až 6000 před naším letopočtem,“ konstatuje Crabtree. Svá tvrzení opírá o překvapivě křehký genetický základ lidského intelektu a emocionality, o čemž podle něj vypovídají nejnovější zjištění genetiky, antropologie i neurobiologie.
Ze srovnání genomů rodičů a dětí vyplývá, že jen mezi jednou generací dochází k 25 až 65 mutacím DNA. Z této analýzy vyvozuje Crabtree 5 tisíc mutací za uplynulé tři tisíce roků, během nichž se prostřídalo 120 generací. A některé z mutací mají podle něj vliv na činnost mozku. Ten život v moderní době nenamáhá tolik, jako v dávných dobách, kdy prakticky každé rozhodnutí přinášelo otázku života i smrti.
A hloupnoucí proces bude podle Geralda Carabtreeho pokračovat i nadále, během dalších tří tisíc let na lidské intelektuální a emocionální schopnosti zaútočí minimálně dvě škodlivé mutace. Naštěstí nám do té doby mají opět pomoci nové technologie, které umožní napravovat jakoukoli mutaci, která se objeví v kterékoli buňce.
Příklad "vědy z uměleckých fakult"
„Stejným způsobem bych mohl přijít s hypotézou, že podobné mutace v průběhu věků u lidí snížily agresivitu, sklony k depresi nebo délku penisu. To by ale žádný žurnál neotisknul. Proč otiskli tohle? Vypadá to jako klasický příklad vědy z uměleckých fakult,“ nešetří kritikou pro britský magazín Independent Steve Jones, profesor genetiky z University College v Londýně.
A není sám, řadě kolegů z vědecké obce připadá, že hypotéza Geralda Crabtreeho postrádá potřebná fakta, o něž by se mohla odvážná hypotéza opřít. Někteří jsou pak po Sokratovském vzoru schopni přidat spatra opačnou hypotézu.
„Zdá se, že profesor Crabtree operuje s předpokladem, že naše inteligence je navržena tak, abychom byli schopni vlastníma rukama postavit dům a uměli co nejlépe trefit oštěpem divoké prase v křoví. To, co ve skutečnosti vedlo k evoluci mozku u lidí i primátů je komplexnost naší společnosti i světa, která jen tak nezmizí. Rozhodně bych kvůli hloupnutí v nejbližší době nepanikařil. Jakýkoli proces trvá evoluci desítky tisíc let,“ uklidňoval v BBC antropolog Oxfordské university Robin Dunbar.
