Lighthouse Group se nadále zajímá o velké pražské projekty

Izraelských investičních skupin působí v České republice řada. Prakticky všechny se věnují rezidenční výstavbě, některé mají portfolio širší. Tamir Winterstein, reprezentant skupiny LIGHTHOUSE GROUP, má se svými partnery velký záběr – administrativní budovy, rezidenční objekty, nákupní centra. Jeden z velkých hráčů na trhu se nyní věnuje finišující stavbě.

V čem jste nyní v ČR v investování nejaktivnější?

Jsme od začátku aktivní v tradičních segmentech realitního trhu, jako jsou administrativní budovy, rezidenční objekty. A největší projekt, na kterém nyní pracujeme, je Galerie Harfa – představuje kromě obchodního a zábavního centra i administrativní budovu, ke které přibude v dalších letech hotel a kongresové centrum.

Co z vašeho portfolia vychází jako nejlepší investice?

Investice je vždycky spojena s časovým obdobím, kdy se staví. Budova Lighthouse byla ve své době velmi úspěšná, rezidence Prague Marina také. Ale každý z těch projektů přišel v jiné době, takže se obtížně porovnávají. Například rezidenční projekty, které jsme měli nachystané tento rok začít, jsme odložili na rok příští. Poptávka je nyní stále dost nízká, takže načasování už nyní dokončených projektů bylo dobré v tom, že jsme je začali v období konjunktury, prostě to bylo každopádně před začátkem toho současného zpomalení. To je věc štěstí, ale nemohu říci, že nějaký projekt nebyl úspěšný.

Kdybych musel vybrat, tak bych asi připomněl budovu Lighthouse Towers, která byla komerčně velmi úspěšná. Tento realizovaný kancelářský objekt jsme postavili, naplnili a prodali v době, kdy ceny nemovitostí byly na svém vrcholu. Lze považovat za velký úspěch, že jsme se rozhodli pro prodej ve správném okamžiku.

Jak nahlížíte na budoucnost, co bude perspektivní?

Myslím si, že ekonomické cykly se opakují. A to, co zažíváme dnes, zase někdy bude. Jsem přesvědčený, že krize, nebo spíše zpomalení – jak to správně nazvat – je už někde v konečné fázi. A skutečně považuji situaci v ČR za zpomalení a ne za krizi. Pro rok 2011 je indikace, že nastane doba zlepšování jako pokaždé období zpomalení. Doba zlepšování nepovede tak strmě nahoru, cyklus má jaksi tradiční tvary. Na druhou stranu si nemyslím, že v investičním prostředí se dostaneme do takového stavu, jako to bylo před několika lety. To se dalo všechno koupit, všechno prodat. Ta situace nebyla normální. Současná změna stavu je jen k dobrému.

To byly hody pro investory a developery.

Ano, ale myslím si, že nebyly spravedlivé. Byly vytvořené hlavně tím, že to bylo cíleno k investičním bankám, pro jejich manažery. Někdo to musí zaplatit a dnes za to platíme všichni. Někde více, jinde méně, ale všichni za to musíme zaplatit. Nevytvořily se nové peníze, nový materiál, je to recyklování.

Jak se vám podařilo naplnit Galerii Harfa? Obchodní centra dnes hovoří o remodelingu, zrovna dvakrát se jim nedaří?

[file:7589:small:right]

Naše nákupní centrum bylo vytvořeno už podle nové koncepce. Ano, je pravda, že se bude muset řada obchodních center remodelovat, ale my přišli s jinou koncepcí než je ta, o níž hovoříte. Starší model se již opravdu přežil a čeká ho změna. Mohu jen zdůraznit, v čem jsme jiní a proč si myslíme, že do našeho centra přijde maximální počet lidí; stejně jako jiná velká centra kupujícím poskytneme zážitek z nákupu, ale k tomu ještě něco navíc – zábavu, sport, rodinné vyžití. Vytvořili jsme tam seskupení zážitků, které bude emocionálně silnější než pouze nákupní horečka. Budu konkrétní – máme zastoupenou zábavu nejen s napojením na O2 arenu, ale jsou tu místa plná atrakcí: hudební a vizuální atrakce, dinopark, ledová plocha, bazén, dětské hřiště, park. Uvnitř je koncentrace sportovních obchodů, což jen umocňuje výzvu pro potenciální návštěvníky.

Nyní je velká nabídka developerských projektů ke koupi. Určitě jste oslovováni. Zaujalo vás něco?

Musím říci, že nevím o tom, že by se hodně prodávalo. Sice máme sílu kupovat projekty, ale nepřišlo nic, co by nás oslovilo. Možná se prodávají malé projekty, ale to není naše parketa. A každý to ví. Historicky se zajímáme jen o velké projekty, a tak to bude i do budoucna. Nezměníme naši strategii. Z velkých projektů se nenabízí nic.

Působíte v Praze-Holešovicích přes deset let, zajímají vás taky Bubny-Zátory, budete tam mít svůj projekt?

Před časem jsme se spolu se společností ORCO bavili o možné spolupráci, ale dnes to není aktuální. Uvědomujeme si tu problémovost tohoto území jak s kontaminací, tak s infrastrukturou, s Českými drahami atd. Je tam několik faktorů, které považujeme i dnes za velkou neznámou, tak jsme to zavrhli. Ale jinak považuji jak tuto lokalitu, tak i projekt za velmi dobrý.

Před rokem jste řekl, že na slevu týkající se rezidenčních projektů neslyšíte. Platí toto vaše stanovisko i dnes? Stojíte si za svým?

Trochu to bylo vytržené z kontextu. Sleva je sice nástroj k urychlení nákupu, ale generátorem nákupu nového bydlení není. Tím posilujícím prvkem pro nákup je psychologie kupujících a jejich rozhodnutí byt koupit. Když nabízíte kvalitní projekt, a potenciální klient si to sám porovnává, tak si situaci vyhodnotí. Samozřejmě i my jsme se střetli s tou mánií. Lidé, kteří měli zájem koupit byt, vyposlechli naši nabídku a pak se ptali: A kde je sleva? Hledali jsme jiné nástroje, tohle nepovažujeme za správné.

Určitě jste však museli změnit marketingové nástroje…

Musíme být flexibilnější v jednání a hledat další cesty, například zatraktivnit hypotéky, s nimiž jsme přišli. Je jasné, že nemůžeme zůstat slepí k trhu, protože se jedná o psychologii. Mnozí kupující zůstali zklamaní, že slevu u nás nedostali.

Jak se dnes prodávají byty na Zeleném Městě a v Prague Marině?

Využíváte služeb jak mezinárodních, tak místních architektonických kanceláří. Jak je vybíráte?

Musím říci, že podle zkušeností, které jsme společně nasbírali. Cítím se trochu neférově vůči mladým architektům, protože je neoslovujeme. Jsme v tomto smyslu konzervativní. Spolupracujeme s těmi, s nimiž máme zkušenosti a vzájemně si důvěřujeme. Již jsou nějakým způsobem vyhraněny a dány mantinely, a to je taky hodně důležité.

Působíte tu aktivně přes deset let, ale před pár lety jste každý víkend trávil v Izraeli. Platí to i dnes, kde jste vlastně doma?

Deset let je v životě dlouhá doba, zvláště u člověka, který už má nějaké roky. Domov je jen jeden a domů létám každý druhý víkend. Žije se mi tu dobře, ale cítím se Izraelčanem, i když fandím českým basketbalistkám, hokejistům nebo českému fotbalu. Děti tam zůstaly, tak tam mám domov.

Změnilo se něco ve vašem vnímání vůči České republice?

Když o tom mluvím, tak občas mezi přáteli používám i hrubší způsob vyjádření. Ale řeknu vám to bez pejorativních slov. Češi si příliš neuvědomují, jaký tu mají dobrý život. Neváží si ho. Kvalita života v České republice je velmi vysoká. Nemám na mysli jen platové ohodnocení, ale kulturu a sport, dostupnost věcí, životní prostředí… A mrzí mě, že si toho Češi nedokážou vážit.