I když má v Jindřichově Hradci tradici hlavně Tuzemák s plachetnicí, stále více mu šlape na paty domácí alkohol z lihovarů v okolí města. Největší popularitě se těší švestky, hrušky a jablka. Slova uznání nejčastěji směřují k majitelům netradičních druhů alkoholu.
„Ještě čekám, až mi švestky přemrznou, aby byly sladší. S kvasem je sice trochu práce, pak mám co dát do placatice, až pojedu na hory,“ říká Radek Svoboda z Jindřichova Hradce.
Lihovar ve Stříbřeci letos pálil i borůvky
Z kvasu, který zákazníci sami dodají, připravuje alkohol i Stanislav Doležel. Vlastní pálenici v obci Stříbřec u Stráže nad Nežárkou. Důchodce pálí hlavně pro radost. Aby mu zbyla nějaká koruna na přilepšení, začal zpracovávat mirabelky, blumy a ještě také višně a třešně z léta.
„Letos jsem dělal i borůvky. Prodejcům se kvůli mediální bublině kolem liščí tasemnice tolik nedařilo, tak nechali osmdesát kilo zkvasit,“ míní Doležel, který si pálením přivydělává k důchodu už devět let.
Tvrdí, že nezáleží tolik na druhu ovoce, ale na jeho kvalitě a na přípravě kvasu. Měkké letní ovoce potřebuje přibližně šest týdnů, u hrušek a jablek je to dvojnásobek.
Za největší riziko považuje zoctovatění kvasu. „Párkrát do roka se to stane, že si lidé přivezou už zoctovatělý kvas. To pak mám strach jim říct, že z toho pálenka nebude, aby mě naštvaní nehonili tady po návsi,“ směje se Doležel.
Stejný názor má i ředitel Pěstitelské pálenice Kardaška Pavel Podroužek. „Perfektní kvas je alfou a omegou celé výroby. Proto si ho vyrábíme z dovezeného ovoce sami. Bereme od lidí jen čisté a neshnilé plody,“ vysvětluje.
Pálenice v Zahrádkách má slabý rok
Každoročně v pálenici v Kardašově Řečici připraví šedesát až sto tun ovocného kvasu. Nejhorší to bude letos s jablky, ta už dokonce přestali vybírat. „Letos jsou nekvalitní, hnijí zevnitř,“ vysvětluje Podroužek. Naopak je dost švestek a hrušek.
Opačný názor má Ladislav Adamec z Lihovaru v Zahrádkách. „Letos máme slabý rok, protože zrovna tady bylo málo ovoce. Údajně kvůli včelám, kterých bylo málo. Oproti loňsku je toho zatím tak třetina,“ hodnotí Adamec, který v lihovaru pracuje od sedmdesátých let.
V Zahrádkách jsou vítáni ti, jež si na výrobu vlastního kvasu netroufají, ale i nadšenci, kteří by rádi měli pálenku „ze svého“. „Těch je však méně. Odhaduji, že to bude deset až dvacet procent,“ dodává Ladislav Adamec.
Někteří příznivci slivovice si ji zdokonalují po svém. Do láhve s čirou tekutinou přidávají sušené švestky. Nápoj tak získá nazlátlou barvu a lepší vůni.
Úplně čerstvá slivovice má ostrou chuť. Odborníci proto doporučují ji nechat měsíc otevřenou. „Nejlepší je několik měsíců uleželá,“ říká Martin Ištvánik z Jindřichova Hradce.
Při pokojové teplotě zmizí u slivovice zákal
„Slivovice má tendenci se zakalovat. Většinou je to způsobené srážlivostí éterických olejů a vosků při teplotě pod deset stupňů Celsia. Při pokojové teplotě zákal zmizí,“ vysvětluje Pavel Podroužek.
Ten, kdo si chce nechat vyrobit svůj vlastní alkohol, musí počítat s i papírováním. Výrobu alkoholu totiž sleduje celní úřad, a to hlavně kvůli daňovým únikům.
Při předání ovoce do pálenice vyplňuje každý pěstitel prohlášení. V něm potvrdí, že ovoce pochází z jeho zahrady nebo případně pozemku, který má půjčený nebo pronajatý. Musí také podepsat, že nenechal alkohol vyrobit jinde a pokud ano, tak kolik litrů.
Každá domácnost si smí podle zákona nechat vyrobit třicet litrů stoprocentního alkoholu ročně. Vzhledem k tomu, že se ovocná pálenka nejčastěji dělá padesátiprocentní, získá zákazník šedesát litrů moku.
