Na palubě londýnských taxíků, nazývaných black cab, je sice GPS nebo plán města. Řidiči však umějí město nazpaměť a raději spoléhají na svou hlavu než na technologii.
„Nepotřebujeme používat GPS. Řekneš si zkrátka: OK, má jet tímhle směrem, tak tam jedu. Pro řidiče taxi je to automatické. Často to udělá, aniž by na to myslel. Má tak vycvičený mozek,“ vysvětluje Peter Allen, který je jedním z 20 tisíc řidičů černých taxi v britské metropoli. O jeho zážitcích psala agentura AFP.
Hipokampus s "operační pamětí" mají taxikáři vyvinutější
Nedávná vědecká studie prokázala, že část mozku nazývaná hipokampus, která hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci, je u řidičů taxi výrazně vyvinutější.
Při studii se srovnával mozek řidičů taxi a autobusů. Vědeckou práci vedla profesorka neurologie na Univerzity College London Eleanor Maguirová a financovala ji nadace Wellcome Trust specializující se na lékařství. Ze studie pak vyplynulo, že objem šedé hmoty v hipokampu je u řidičů taxi větší.
Londýnští taxikáři jsou proslulí zdvořilostí a znají město jako nikdo jiný
U vzniku této zvláštnosti podle studie stojí vzdělání, jímž řidiči taxi musejí projít, než se vydají do ulic. Toto vzdělání, nazývané The Knowledge, má umožnit řidičům taxi, aby se pohybovali mezi 25 tisíci ulicemi a uličkami Londýna se zavřenýma očima. V průměru je zapotřebí k získání této dovednosti tří až čtyř let. Peter Allen potřeboval jen dva a půl roku, aby získal licenci.
Na Knowledge point, jedné z několika škol, kde se vzdělávají budoucí řidiči taxi, vládne horlivá atmosféra. Třicítka žáků, výhradně mužů, sedí před obrovskými plastickými mapami a cvičí se.
Nedívejte se do mapy!
„Nesmíte se dívat do mapy, chci, abyste ji měli v duchu před očima! Nastoupím do vašeho taxíku na stanici Chancery Lane a chci jet do Manor House. Jak pojedete?“ táže se Derek O'Reilly, který školu vede. Asi hodinu a půl dotírá na žáky s názvy ulic. Všichni si cvičení neustále opakují, než mohou doufat, že v závěrečné zkoušce uspějí.
„Když uspějí v písemném testu, čeká je ještě dvacítka ústních pohovorů, které jsou obvykle rozloženy do dvou let,“ vysvětluje O'Reilly. „Zkoušející se jich mohou zeptat na kteroukoli z 25 tisíc ulic města,“ dodává. Ti, kdo obstojí, se mohou pyšnit, že mají vyvinutější hipokampus než je průměr.
Řidiči taxi jsou sice lepší než řidiči autobusů v testech týkajících se znalosti Londýna, ale zase jsou mnohem slabší při zapamatovávání nových vizuálních a prostorových informací, uvádí se ve studii Eleanor Maguirové. Znamená to, že řidiči taxi, kteří absolvovali školu, mají problémy s tím, aby si zapamatovali nové trasy. Také se ale zdá, že u řidiče taxi, který přestal jezdit, se hipokampus zase zmenšuje, až posléze dosáhne své původní velikosti.
