Mácha na známce. Vzorem byla lebka

Je to paradox. Karel Hynek Mácha, autor asi nejslavnější české básně Máj, jejíž děj zasadil na území dnešního Libereckého kraje, se teprve podruhé v historii dostal na poštovní známku. „O její podobě rozhodla i Máchova lebka,“ říká akademický malíř Jan Kavan, jenž je autorem výtvarné podoby známky.
Mezi říjnem 1938 a květnem 1939 totiž Máchovy kosterní pozůstatky zkoumali čeští vědci. Příležitost se jim naskytla poté, co básníkovy ostatky na podzim roku 1938 čeští historici tajně vyzvedli v Litoměřicích a převezli do Prahy, aby se k nim nedostali němečtí okupanti. Litoměřice totiž byly součástí Sudet.
Z výsledků bádání sestavil vědecký tým pod vedením profesora Jiřího Malého závěrečnou zprávu. „A ta mě inspirovala,“ uvedl Kavan. „Podle lebky se například zjistilo, že Mácha byl takzvaný dinárský typ. To mimo jiné znamená, že měl protáhlý, kostnatý obličej,“ vysvětlil malíř.

Mácha z pomníku

Poprvé se Mácha na známce objevil v roce 1936 ke stému výročí úmrtí. „Známka ale zobrazovala pouze Máchův pomník na pražském Petříně,“ řekl Břetislav Janík z odboru známkové tvorby České pošty.

Jaká byla inspirace pro Máchu na nové poštovní známce, je důležité. Dodnes se totiž spolehlivě neví, jak Mácha ve skutečnosti vypadal. Jan Kavan při tvorbě obrazu pro známku vycházel i z podoby autoportrétu, který si Mácha namaloval do svého zápisníku. Někteří literární vědci ale tvrdí, že Mácha nezpodobnil sebe, nýbrž Goetha.
Slavný antropolog Emanuel Vlček šel v podobě Máchy patrně nejdál. Podle něj měl básník kromě protáhlé lebky i tmavomodré oči. Byl vyhublý, kostnatý a měřil 175 centimetrů.
Existuje také informace, že Mácha stál modelem malíři Maškovi pro obraz Jana Křtitele, který dnes mohou lidé vidět také v Libereckém kraji, na hradě Valdštejně. „I to je ale tak trochu báchorka,“ upozorňuje Jan Kavan.
Dodává také, že Mácha na novém známkovém aršíku rozhodně není nějakou antropologickou rekonstrukcí. „Říkám o tom, že jde o poučenou a korigovanou fantazii,“ objasnil Kavan.
Malíř se začal Máchou zabývat už před osmadvaceti leti. Tehdy vytvořil celou řadu kreseb na téma Mácha nebo Máj. „Máchovské ilustrační malby přišly na svět spontánně v rychlém sledu. Nikdy už jsem to tak nezažil,“ vzpomíná. Jeho kresby jsou teď až do 9. května vystavené v galerii muzea v České Lípě.
Malíř nyní připravuje také grafické listy pro své vlastní bibliofilské vydání Máje.
Nová známka s Máchou vyšla jako aršík o rozměrech 108 milimetrů x 78 milimetrů v nominální hodnotě třiačtyřicet korun. Mácha je na aršíku ztvárněn se šálou a kloboukem s květy. Na skály v pozadí svítí měsíc v úplňku. Kromě Kavana se na vzniku aršíku podílel také rytec Václav Fajt.
Se známkou vyšla také obálka prvního dne vydání a příležitostné razítko s motivem ptáků a nápisem Doksy.
„V obrazové části obálky je vyobrazeno letící hejno hus a hadů – jako symbol různotvárnosti přírody, která je pro Máchův kraj typická,“ objasnil Ivo Mravinac, mluvčí České pošty.
Křest nového aršíku s Máchou se koná tuto sobotu v Památníku Karla Hynka Máchy v Doksech od 14 hodin. Současně se křtem začne výstava Místa spatřená a milovaná.