„Slušný“ člověk se navenek tvářil jako bezpohlavní. Podle této morálky bylo přistřihováno i umění. Strach, že by počestné ženy přišly na chuť sexu, vymetl z literatury erotické narážky. Všechno nahé bylo zakázané jako nestoudné a vzbuzující nečistá přání. V literatuře se otevřenější sexuální náznaky začaly objevovat až se zastoupením subjektu autora v díle. V Čechách je v tomto směru průkopníkem K. H. Mácha. Jeho Máj naznačil obměnu pohlavních rolí a vznik sexuální dvojsmyslnosti. Mácha navíc zanechal v denících záznamy o svém sexuálním životě, zacházející do detailních podrobností. Pořad Skrytá tvář K. H. Máchy 12. října v Táboře je dobrým vstupem k rozptýlení naší zažité iluze o upjatosti sexuálních praktik v 19. století. Všem ho doporučuji.
Máchovy deníky
Celé 19. století se dá charakterizovat slovem přetvářka.
