Malí géniové z Opavy mají svůj klub, v němž poznávají svět

Děti s nadprůměrným IQ mají v Opavě svůj klub. Společně se učí. O zvířatech, vesmíru i technice.

Byla to rychlá akce. V polovině ledna organizace Mensa otestovala děti na třech opavských základních školách a už 7. února se ti, jejichž hodnota IQ dosáhla 120 a výše, sešli ve vlastním klubu. Během tří týdnů učitelky Ludmila Havlíková a Marie Müllerová vymyslely program a systém fungování klubu. Vytvořily web a zařídily první exkurze.
„Scházíme se jednou za dva týdny a chceme nabídnout dětem nadstandardní rozvoj jejich zájmů, rozvíjet jejich intelekt, rozšířit obzory. Chodíme na exkurze, přednášky, učíme se odborné věci,“ vysvětluje cíle klubu Havlíková.
Děti mají za sebou třeba procházku historickým centrem Opavy nebo interaktivní program o morčatech v opavské minizoo. Čekají je chemické pokusy, stanou se zakladateli středověkého města, podívají se do střediska záchranky, hvězdárny, zkusí si vytvořit elektrické obvody.
Všude je čeká nadstandardní program. „Kromě běžné prohlídky techniky máme připravenou prezentaci, obrázky, krátká videa ze zásahů. Děti si zkusí základní věci jako měření tlaku nebo práci s monitorem srdeční činnosti. Zvažujeme, že bychom jim na figurantovi předvedli zásah u pacienta se selháním srdce. Včetně použití defibrilátoru a podávání léků,“ popisuje připravovanou exkurzi mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.

Zvídaví a nažhavení

Na začátku se museli všichni poznat a jen si společně hráli. „Z dřívějška jsem znala jen Terezku s Vojtou z naší školy, teď znám všechny. Rozumíme si dobře,“ popisuje první dojmy osmiletá Markéta Witassková. Číst uměla už ve školce. I dva dny po exkurzi v minizoo dokáže vyjmenovat plemena morčat. Ve škole ji zatím nejvíc nadchla výtvarná výchova a v klubu se těší na návštěvu záchranářů.
Desetiletý Václav Pavelek je podle své učitelky logik. Kromě tělocviku jej ve škole baví matematika a na vědu se těší i v programu klubu. „Nejvíc na chemické pokusy. Rozšířím si vědomosti, poznám svět. Jsem zvědavý,“ komentuje Pavelek.
Právě zvídavost je u nadaných dětí dominantní. „Někteří opravdu vyčnívají. Na akcích se umí zeptat, je vidět, že mají načteno z encyklopedií, zajímají se. Na některé věci jsou fakt nažhavení,“ líčí Müllerová.
Klub má záměrně různorodý program, jedinou společnou věcí jeho členů je nadprůměrná inteligence, zájmy má však každý jiné. „Každý se tam může najít,“ dodává Müllerová.
Od Mensy klub dostal i soubor deskových her na rozvoj intelektu. „Ty si schováváme na dobu, až nám vypadne exkurze, nebo budeme muset zůstat ve třídě kvůli počasí. Nechceme skončit u toho, že se každou schůzku sejdeme a zahrajeme hru. Musíme do světa,“ plánuje Havlíková.

Škola nerozvíjí talenty

Podle předsedy Mensy Tomáše Blumensteina je rozvoj talentu už na prvním stupni důležitý. „Dnešní školství se soustředí na děti s nějakou dysfunkcí a snaží se jim pomoci, dorovnat jejich nedostatek. Talentované děti zůstávají stranou. Část si pomůže sama a rozvíjí talent jinde, u části se však talent ubíjí,“ vysvětluje Blumenstein.
Právě v klubech děti rozvinou své schopnosti a mohou na nich pracovat. Najdou si tam také kamarády, děti, které jsou na tom stejně. Nadprůměrně inteligentních lidí jsou v populaci dvě procenta a někteří mají potíže s hledáním přátel. I toto kluby řeší.
„Čím dříve se začne talent rozvíjet, tím lépe. Máme programy i pro mateřské školy,“ dodává Blumenstein. Dlouhodobé výzkumy podle něj ukazují, že výjimečně nadané děti, které se ve škole naučily potlačit své schopnosti, si zvyknou pracovat v podvýkonu a zůstane jim to. Tomu se Mensa snaží zabránit.
Klub nadaných dětí Mensy je jedním ze šestnácti v České republice a v Opavě jej navštěvuje pětadvacet dětí od šesti do deseti let. Z různých škol, jedno dokonce dojíždí z Hlučína. Prostory klubu poskytuje Základní škola Englišova.
Další zájemci se mohou přidat, musí však nechat otestovat svou inteligenci, třeba na konci března na Základní škole Riegrova. Výsledky jsou tajné, Mensa je posílá přímo rodičům a ti sami pak oslovují klub.