Malujeme, vaříme, zápasí me, cvičíme. Hlavně po večerech

Stále více dospělých v Ostravě má chuť něco dělat i mimo své zaměstnání. A tak navštěvují kurzy vaření, cvičí nebo sochaří.

Na počátku se Elen Thiemlová chtěla naučit malovat olejem stejně, jako to dělali staří mistři. Zjistila ale, že nemůže nikoho najít nejen v Ostravě, ale ani v celé České republice, kdo by jí to naučil. Nakonec přece jen uspěla a po absolvování kurzu se rozhodla, že se o to, co se naučila, chce podělit i s ostatními.

„Můj kamarád měl volné prostory ve vile na Těšínské ulici. Nabídl mi je zdarma k užívání,“ líčí počátky Thiemlová. Tak vznikl Viridian, středisko pro rozvoj umění. Do prvního výtvarného kurzu v roce 1997 se přihlásilo šest lidí. Nyní se každý rok do nejrůznějších kurzů zapíše na devadesát zájemců o malířství. „Lidé měli zpočátku obavy, že to bude jako někde v lidušce. Když se chtěl dříve dospělý něco naučit, měl kolem sebe v liduškách deset dětí a to spoustu lidí odradilo,“ vzpomíná Thiemlová. Ve Viridianu na Střelniční ulici jsou dnes kurzy dějin umění, sochařství, stejně jako malby a kresby. A ceny se pohybují od necelých sedmi tisíc korun za rok.
Dospělí žáci Viridianu pravidelně pořádají lampionové průvody nebo s sebou nosí městem své obrazy. „Uspořádali jsme první mobilní výstavu na světě. Máme narok na zapsání do Guinessovy knihy rekordů,“ říká pyšně Thiemlová. Jednou z žaček Viridianu je i lékařka Marie Turková. „Je to zcela nový svět, který postupně objevuji,“ pochvaluje si Turková kurz malby a kresby, který právě absolvuje. Viridian navštěvuje už druhým rokem. „Starají se o to, abychom ze sebe vydali to nejlepší,“ chválí Turková lektory z Viridianu.

Taj-či pro zdraví

Před jedenácti lety objevila v jednom časopise Alena Gebauerová článek o taoistickém taj-či. „Jsem už starší a uvědomila jsem si, že musím pro své zdraví něco udělat. Hledala jsem a kurzy taj-či jsem naštěstí našla i v Ostravě,“ říká Gebauerová. Od té doby pečlivě cvičí. A není sama. Do centra taoistického taj-či na ulici Československých legií přichází stále více zájemců. A cvičit můžou v podstatě kdykoli. „Cvičení jsou každý den, většinou odpoledne a večer, jeden kurz máme dokonce i dopoledne,“ vypočítává Gebauerová. Lidé chodí cvičit kvůli fyzickým i psychickým problémům. Někteří i na doporučení lékařů. Přicházejí středoškoláci i sedmdesátníci. „Zpočátku to chce trpělivost, ale někteří už po půl roce pocítí zlepšení,“ konstatuje Gebauerová. Měsíční poplatek je okolo dvou set korun.

Pěstí i kolenem

Školu thajského boxu založil Martin Vaňka v Ostravě v roce 1996. „Thajský box, to je bojový sport, při kterém se používají údery pěstí, nohou, loktem a kolenem,“ vysvětluje jednatřicetiletý zápasnický šampión, o co přesně v thajském boxu jde.
Podnik se mu úspěšně rozrůstá. Kromě Mírového náměstí ve Vítkovicích otevřel Vaňka i další školy v jiných městech v kraji. „Během dvou tří let čekám ještě větší boom. Ve světě je teď thajský box hodně v módě, k nám tyto módní vlny dorazí vždy až se zpožděním,“ míní Vaňka. Do jeho školy se hlásí až překvapivě mnoho žen. „Thajský box je výborný na zhubnutí. Ženy chtějí především hubnout, muži zase více zápasit a naučit se bojovat,“ vysvětluje Vaňka. To potvrzuje i třiadvacetiletá Natalia Wytrzensová z Ostravy. „Začala jsem trénovat před dvěma lety. Chtěla jsem hlavně zhubnout. Jenže jsem neodolala a zkusila i zápasy. A vyhrávám. To mne začalo tak bavit, že trénuji už i čtyřikrát týdně,“ líčí Wytrzensová, jak ve Vítkovicích propadla specifickému druhu boxu. Začít s thajským boxem se dá už od pětistovky měsíčně.

Grilování po španělsku

Ale lidé nechtějí jen hubnout. Chtějí i dobře jíst a také dobře vařit. I v Ostravě se ukazuje, že vaření je v české společnosti stále populárnější. Ve čtyřhvězdičkovém ostravském hotelu Park Inn zkusili loni v červnu uspořádat kurz grilování. Ohlas byl takový, že se v hotelu nyní konají kuchařské kurzy pravidelně, minimálně jednou měsíčně. Kurzy vede přímo španělský šéfkuchař hotelu Miguel Angel Moraga Delgado. Každý z kurzů je pro deset lidí. „Zdá se mi až neskutečné, že kuchařské kurzy jsou tak populární. Jsem rád, když mi vypráví, jak si doma připravují pokrmy, které se tady učíme. Během lekcí si povídáme a často mi jen tak mezi řečí sdělí, co by se jim líbilo. Další lekci uspořádáme na toto téma,“ vykládá španělský šéfkuchař. Zájem je prý opravdu mimořádný. Kdo se chce v Park Inn něčemu přiučit, musí být trpělivý. Na dva měsíce dopředu je vyprodáno. V příštích týdnech je na programu například kurz sushi nebo francouzské kuchyně. „Vzhledem k rostoucí poptávce se lekce snažíme pořádat co možná nejčastěji. Cena 1490 Kč je opravdu symbolická. V dalších městech jsou ceny více než dvojnásobné,“ říká o kurzech manažerka hotelu Marie Nasvetrová.

Hlavně vydržet

Ostravský psycholog František Šmehlík návštěvu kurzů doporučuje, ale zároveň i varuje před velkými očekáváními. „Nemyslete si, že jedna hodinová aktivita jednou týdně uspokojí všechny vaše potřeby,“ říká Šmehlík.
Podle něj lidé často podobné kurzy vyhledávají, když nemají v životě jeden stabilní zájem. Svoji roli může hrát i osamělost. „Pokud lidé vydrží, pak je všechno v pořádku. Ale jsou i takoví putovači, kteří každou chvíli zkouší něco jiného. Rozptýleně poskakují z jedné květinky na druhou a nic z toho. A to je špatně,“ míní psycholog.