Kdybychom se dopředu nepodívali, jak vypadá brankář Marek Schwarz, těžko bychom při jeho příchodu před koncem roku do redakce Sedmičky hádali, že to je gólman. Obrovitého chlapa , tak jako ze všech brankářů, dělá gólmanská výstroj.
Jak hodnotíte dosavadní průběh sezony?
Měli jsme skvělý začátek. Prvních pět zápasů jsme nastartovali dobře a začali jsme si věřit, vyhrávat a získávat body. Šlo to fajn. Pak jsem dostal pozvánku do reprezentace, tam se myslím trošku zadařilo.
Co to znamená „trošku zadařilo“?
Dva zápasy, které jsem odchytal, se povedly a doufám, že si mne někdo všimnul. Zatím to jde. Trošku nad očekávání, řekl bych.
V extralize jste označován za krále v zápasech, které končí nájezdy. Nikdo není lepší, všechny tyto zápasy neprohrajete. Jak to děláte?
Já myslím, že jsou nájezdy o štěstí. A to zatím stálo při mně.
Při zápase s Finy na Channel One Cup v Praze (2:1) komentátoři říkali: Když náš tým udělá chybu, Schwarz je podrží. S Rusy rozhodovaly nájezdy a branky padly, Česko prohrálo. Takové dva protipóly.
To je právě ono, když gól dostanu, hráči to vidí a je na ně tlak, že musí taky dát, aby se to srovnalo. Bohužel, když se nedá, tak tlak je ještě větší.
Při přesilovce pět na tři s Finy jste udělal při jednom zákroku úžasný rozštěp v bráně, který všichni strašně chválili. Víte, kolik centimetrů měří vaše nohy?
Nevím, to jsem nikdy nezkoumal. Zas tak velký nejsem, měřím 180 centimetrů, kolik to může být?
Máte průpravu z gymnastiky, že jste tak pružný?
Ne, to záleží, kdy se člověk začne protahovat. Když už v dětství, tak to stačí jenom udržovat. U mne to bylo ve čtvrté třídě, kdy jsem začal chytat.
Nedávno jste řekl, že chcete, aby se o vás víc vědělo. Proč?
Přicházejí pak nabídky. Je větší možnost se dostat do reprezentace.
To je váš cíl?
To je asi sen každého hokejisty hrát za reprezentaci a nebo pak v NHL. Tam jsem byl, ale nezadařilo se. Takže reprezentace je asi na prvním místě.
Vrátíme-li se k zápasu s Finy a přesilovce. Je to psychický doping ustát takový okamžik?
Já si to uvědomím až po té situaci, pak jsme to rozdýchával dvě minuty. Byl to hrozný nápor. Přesilovka pět na tři je velmi fyzicky náročná. Povzbudí to a motivuje to.
Máte čas být při takové přesilovce nervózní?
Spíš jsou nervy před zápasem, pak už ne. Při první střele to pak opadne. Když mám hodně práce tak se na to nedá myslet. Horší je, když jsou prostoje a já deset minut stojím a nic na mne nejde.
Tak to s Finy přesně bylo.
To jsou právě těžké zápasy a chytá se nejhůř, když brankář není vytížený, nestřílí se na něj. Pak je to těžší, ale je důležité se na to připravit v hlavě, když na něj pojedou.
