Vedle Senovážného náměstí je to jeden z hlavních dopravních uzlů kolem historického jádra města. Mariánské náměstí mělo za první republiky biograf Grand, hostinec, kašnu a sousoší Panny Marie Budějovické. Leží na trase od Prahy a je branou do centra.
V šedesátých letech minulého století, kdy se jmenovalo Švermovo, se rozhodli funkcionáři města zbořit budovu biografu, známou tančírnu Metropol a další přilehlé domy. Měli vizi, že zde postaví divadlo. Poklepali dokonce na základní kámen a zahájili sbírku mezi obyvateli. Tím veškeré snahy skončily.
Architekti Jiří Střítecký a Martin Krupauer jsou autoři projektů například na obchodní centrum IGY, Mercury Centrum či přeměnu obchodní banky na Lannově třídě. V zakázce na Mariánské náměstí pracují pro pražskou společnost Amádeus Real. Ta vybudovala obchodní domy v Praze, Liberci nebo Ústí nad labem. Všechny jsou v historických centrech měst. Problémy zatím měla firma v Liberci, kde se dostala do sporu s památkáři. „Dospěli jsme k názoru, že ideálním místem pro realizaci našeho záměru v Českých Budějovicích, je právě Mariánské náměstí,“ tvrdí jednatel společnosti Václav Klán.
Firma usiluje o dlouhodobý pronájem dvanácti tisíc čtverečních metrů na Mariánském. Podmínky soutěže jí stanovují, že zachová na místě nejméně 234 parkovacích míst, neomezí zástavbu sousedních pozemků a bude respektovat ochranné pásmo hradebního systému, to znamená postoj památkářů.
Střítecký a Krupauer chtějí na náměstí dvoupodlažní budovu silně připomínající už postavenou obloukovitou kukaň s výhledem na londýnský stadion podle návrhu Jana Kaplického.
Její součástí bude dvoupodlažní parkoviště. „Náplní budovy je mnohem víc než obchody. Například služebna městské policie, poštovní přepážka, stravovací provozy a různé služby,“ říká Střítecký.
Parkoviště v podzemí má obsloužit nejen budovu, ale i tranzitní dopravu v lokalitě. Konstrukce objektu je železobetonová a ocelová s prosvětlovaným pláštěm. Architekti uvažují i o umístění fotovoltaických článků, které budou vydělávat na energetické náklady.
„Polemika zůstane asi kolem využití celého pozemku. Divadlo, opera, byty nebo něco jiného? To záleží na investorovi, který vše ekonomicky proměří. Atributy jsou cena pozemku, pracovní příležitosti v průběhu a po dokončení stavby. Nejde jen o vzhled, který je věcí subjektivních názorů,“ myslí si Střítecký.
Thomovi se návrh líbí
Krupauerovi i Stříteckému ale připadá, že lokalita je příliš omezená územním plánem. „Nedá se s ním dobře pracovat. Zdá se, že jeho prvky omezují případné aktivity až příliš,“ míní Střítecký.
Návrh se přitom na první pohled líbí primátorovi Juraji Thomovi. Říká, že z estetického hlediska je to pro něj zcela výjimečný objekt.
Méně průhledná je společnost Eybel Hit, která se rovněž uchází o Mariánské náměstí. Na internetu má jenom informaci o sídle na Václavském náměstí a předmět podnikání - stavebnictví a zprostředkování staveb. Její jednatel Augustin Soukup má podle obchodního rejstříku adresu v Hluboké nad Vltavou.
Českobudějovický architekt Ladislav Vonášek, který pro firmu zpracoval studii Mariánského náměstí, zadání soutěže zpochybňuje. Tvrdí, že původně byla vypsaná na pronájem pozemků na náměstí. Právě proto ignorovala společnost předepsanou pětimilionovou kauci.
„Nabízeli jsme dva tisíce korun za rok a metr čtvereční. Spravedlivé by bylo vyhovět nejvyšší nabídce a potom vypsat architektonickou soutěž. Kauce diskriminovala návrhy dalších architektů, je vypsaná účelově,“ tvrdí Vonášek.
Podle primátora Thomy ale rada města vypsala soutěž na dostavbu právě proto, aby nějaký později zchudlý pronajímatel nezakonzervoval náměstí na dlouhé roky a nakonec s místem neudělal nic. Architekt Vonášek přesto předložil studii, která řeší podobu nejenom náměstí, ale dalších návazných prvků s ohledem na dopravu. „Náš záměr je propojit náměstí s prstencem sadů, to znamená spojit sady, Mariánské a Senovážné náměstí. Sady nechat chodcům a obě náměstí využít jako terminály, tedy jakési přístupové body do centra,“ popisuje Vonášek.
Na rozdíl od konkurence tvrdí, že územní plán mu nevadí. „Zvláště, když ještě dlouho nebudeme mít nový. Přijde na dvanáct milionů. Vím stoprocentně, že na to radnice nemá peníze. My jsme se do něho vešli,“ poznamenává.
Zásadní využití náměstí je podle Vonáška už dávno známé. Město je má v územním plánu dlouhodobě rezervované pro příležitost mimořádného významu. Jako je opera, koncertní síň, synagoga či katolický kostel.
Dvoupodlažní budova navržená Vonáškem nezakryje celou plochu pozemků. Parkoviště pod ní bude mít větší kapacitu, než předepisuje soutěž. Mimo jiné projekt využije stávající chodník napříč náměstím vedoucí od přechodu u ústavu pro hluchoněmé k budově pojišťovny před Perlou. „Povede tudy krytá pasáž s obchody. Na tuto cestu jsou lidé zvyklí,“ řekl Vonášek.
Na straně blíže k objektu policie, na místě, kde dříve stál biograf Grand, si představuje architekt budovu opery a kostel. Řeší i křižovatku na náměstí, kde chce mít kruhový objezd se zelení uprostřed.
„Mariánské náměstí nejde řešit bez vztahu k příjezdovým silnicím na Dlouhé louce, k Senovážnému náměstí a k celému okruhu kolem městského jádra. Jinak bude celá koncepce města neujasněná a dokladem toho, že neexistuje hlavní architekt města,“ míní Vonášek, který si na druhé straně profesně váží architektů Stříteckého a Krupauera.
Mimo jiné i jejich manažerské schopnosti dostávat od města velké zakázky.
Obstrukce kolem zástavby v sedmi bodech
1. Radě města se představuje v létě 2009 pražská společnost Amádeus Real. Žádá o dlouhodobý pronájem a následný odprodej dvanácti tisíc metrů čtverečních pozemků na Mariánském náměstí pro výstavbu takzvaného polyfunkčního domu. Vychází z možností zástavby podle územního plánu města. Předkládá k tomu studii zpracovanou českobudějovickým Ateliérem 8000 s architekty Jiřím Stříteckým a Martinem Krupauerem.
2. Radní v září rozhodli, že na novou podobu Mariánského náměstí vypíší soutěž. Šíří vize, že zde chtějí mít architektonicky zajímavý objekt s parkovišti. K budoucnosti náměstí se veřejně vyjadřují architekti Ateliéru 8000.
3. Začátkem září schvaluje rada města podmínky veřejné soutěže na budoucího investora dostavby Mariánského náměstí. Tvrdí, že je podle pravidel obchodního zákoníku. S tím nesouhlasí opoziční zastupitelé. Podle nich musí být vypsaná nejdříve architektonická soutěž. 4. Do soutěže se přihlásili dva zájemci. Amádeus Real zastoupený projektanty z Ateliéru 8000 a Eybel Hit s projektem Ladislava Vonáška. Obě plánují postavit na Mariánském mohutný objekt. Proti zástavbě vzniká petice. Podpořila ji skupina Blue Effect Radima Hladíka, petici podepsalo více než osm set lidí. Na mimořádném zastupitelstvu v prosinci se ale opozici nepodařilo soutěž zrušit.
5. Komise složená z radních a zástupců opozičních klubů v únoru 2010 doporučuje radě města, aby soutěž ukončila bez vyhlášení vítěze. Amádeus Real podle ní nesplnila zadávací podmínky. Například hrozí, že projekt bude bránit další výstavbě na sousedních pozemcích. Amádeus s tímto tvrzením nesouhlasí a považuje ho za obstrukce. Do komise posílá další podklady. Komise už předtím vyřadila druhou firmu Eybel Hit, protože nesložila pětimilionovou kauci.
6. Rada města rozhodla 8. března, aby návrh znovu zhodnotila komise. Dopis od České komory architektů upozorňuje, že jde o zástavbu proluky, a nikoliv volného prostoru, což podporuje přístup firmy Amádeus Real. Radní Miroslav Tetter vystupuje z komise. Je od začátku proti jakékoliv zástavbě.
7. Nové hodnocení soutěžního návrhu 15. března dopadlo stejně jako předchozí. Komise uzavírá soutěž, aniž by zvolila vítěze. Důvodem je, že není možnost výběru z více zájemců. Osudem náměstí se budou znovu zabývat radní. Společnost Amádeus Real je výsledkem zklamaná. Radnici chce znovu oslovit po volbách.
