Maryčka, vodník a čert. Strašidla z pověstí Karvinska | E15.cz

Maryčka, vodník a čert. Strašidla z pověstí Karvinska

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Karvinsko proslavily především doly. Má ale i své pověsti. Známé, ale i ty, které upadly do zapomění. Sedmička se studenty gymnázia tři z nich oživila.

Studenti karvinského gymnázia Gabriela Špačková jako chytrá Maryčka, René Kuchejda coby zákeřný vodník a Daniel Poncza v roli čerta z Lipin. Tři postavy z mnoha karvinských pověstí. Před objektiv Sedmičky vyběhli přímo ze školní lavice.
„V roli chytré Maryčky jsem se cítila fakt šíleně. Pózování nebylo jednoduché už jen kvůli stovkám komárů, které se na nás v lese vrhly. Přesto jsme si to užili,“ popisuje Špačková.
Na chytrou Maryčku, vodníka ze Šumbarského mlýna nebo vychytralého čerta z Lipin si dnes už skoro nikdo nevzpomene. Karvinský básník Stanislav Filip se při četbě starých pověstí z Karvinska nadchl tak, že se rozhodl přepracovat je do básní. Skoro zapomenuté příběhy tak znovu ožijí v jeho nové knize.
„Přestože jsem se nenarodil v Karviné, považuji se dnes za jejího patriota. A právě proto jsem se rozhodl vdechnout nový život příběhům o karvinských hrdinech i strašidlech, na která lidé už skoro zapomněli, nebo je vůbec neznají. Známá je jen pověst o tom, jak se do Fryštátu vrátil kouzelný zvon,“ říká Filip.

Maryčka a zlatý hmoždíř

Televizní pohádku o chytré rybářově dceři, která přechytračila krále, znají všichni. Říkali ji Koloběžka I. Podobný je příběh O Maryčce a zlatém hmoždíři, jenž se odehrál hned vedle fryštátského zámku. Maryččin otec našel v poli hmoždíř, a protože byl poctivý, šel ho odevzdat na fryštátský zámek. Maryčka ho varovala, že po něm budou chtít i tlouček, který už nenašel. A tak se i stalo. Tatínek se přiznal, že ho dcera varovala a správce její chytrost zaujala. Udělil ji proto úkol, že má na zámek přijít oblečená neoblečená, učesaná neučesaná, obutá a neobutá. Stejně jako Koloběžka I. vyzrála i Maryčka nad správcem a úkol zvládla, dokonce si ho vzala za muže.

Vodník ve mlýně

Na hranici Dolních Bludovic se Šumbarkem dodnes stojí mlýn. V něm kdysi strašil velmi hlučný vodník. Jednou ho ale pocestný, který tu nocoval, přelstil a uvěznil ho. Prsty mu přibil ke sloupu ve mlýně do té doby, než mu vodník slíbil, že dál strašit nebude. Od té doby měl mlynář od kraválu pokoj a pocestní se jeho mlýna už nebáli.

Lipinský kámen

V části dnešních Louk stál mlýn, ze kterého už zůstal jen obrovský kámen zarytý v zemi. Hraběnka Larischová ho nechala vykopat a převést na zámek v Solci. Podle vyprávění zlá kněžna z Rájeckého zámku sepsala s čertem závěť, podle níž měl zámek v den její smrti padnout pod velkým kamenem. Když kněžna zemřela, vyrval ďábel kámen a na jednom prstu ho nesl vzduchem, ale silný vítr ho u města Fryštát srazil do rybníka a zámku se nic nestalo.

„Karvinské pověsti jsou krásné. Každá je zajímavá něčím jiným. Jsou solí každého regionu, jsou důležitou součástí jeho historie. Lidé se k nim vracejí, protože je to návrat ke kořenům a zjistí tak, kým vlastně jsou,“ říká Karvinský folklorista a vysokoškolský profesor Ostravské univerzity Daniel Kadlubiec, který se sbíráním pověstí zabývá už půl století. Podle něj se karvinské legendy od ostatních v Česku liší. „Je to kraj šachet, horníků, kteří mají jinou mentalitu, jiné hodnoty i humor. A to vše se odráží i v lidové slovesnosti. V nářečí, v písních a povídkách. Proto bychom se měli snažit tyto hodnoty zachránit a dostat je mezi děti, které je předají dál,“ vyzývá Kadlubiec.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video