Byl velký vlastenec a neoblomně se držel svých zásad. Převyšoval vrstevníky duchem i vtipem. Už při studiu na gymnáziu v Brně se Tomáš Masaryk vyznačoval rysy, které ho provázely celý život. Na druhou stranu občas vyplula na povrch i jeho mladická vzpurnost.
Muž, od jehož narození uplyne 7. března už 160 let, se dostával do slovních konfliktů s učiteli německého gymnázia v Brně především kvůli odporu k poněmčování. Využil také každé příležitosti, když někoho z kantorů mohl vyvést z omylu. Jindy zase nápadně kouřil před gymnáziem, jen aby se pak o to s profesory mohl přít.
„V takových momentech se naplno projevil jeho temperamentní slovácký původ. Choval se impulzivně, protože v jeho žilách kolovala ohnivá slovensko-moravská krev,“ vysvětluje historik Jiří Vaněk.
Masaryk se na brněnská studia vydal ve svých patnácti letech. Německé gymnázium, které navštěvoval, tehdy sídlilo v budově dnešní Janáčkovy akademie múzických umění. „Se sedmdesáti krejcary a uzlíčkem nejnutnějšího prádla se ubytoval ve Velké Nové ulici (dnes Lidická 4 – pozn. red.). Bydlelo s ním šest dalších hochů. Platil měsíčně dva zlaté za byt, snídaně a prádlo,“ píše Jaromír Doležal v knize Člověk Masaryk.
Jeden zlatý tvořilo šedesát krejcarů. Třeba zedník přitom za den dostal asi pětačtyřicet krejcarů, za něž si na trhu mohl koupit tři slepice. Masaryk si na bydlení vydělával – doučoval spolužáky. „Byl vynikající žák, v sekundě dokonce nejlepší z ročníku. Pro výborný prospěch dostal i stipendium,“ říká Vaněk.
Na ředitele s pohrabáčem
V pátém ročníku gymnázia se ale nejbouřlivěji projevil Masarykův temperament. V osmnácti letech totiž poznal svou první lásku, jíž byla švagrová jeho bytné. Se stejně starou dívkou se scházeli tajně, přesto se zpráva o jejich lásce donesla do školy. Ředitel gymnázia pak označil vztah za nemravný. „Mě to tak urazilo a rozčílilo, že jsem o sobě nevěděl. Když si na mě ředitel přivolal školníka, popadl jsem pohrabáč a křičel, že nenechám sobě ani děvčeti tak křivdit,“ vypráví Masaryk Karlu Čapkovi v knize Hovory s T. G. Masarykem.
Podle Vaňka ale o sporu není žádný záznam. Masaryk sám tuto příhodu několikrát vyprávěl i jinak. Ať už bylo důvodem cokoli, po čtyřech letech budoucí politik a filozof Brno opustil a vydal se studovat do Vídně.
