Mažoretky netrápí věk ani kila navíc

„Řepické babči“ chtěly ohromit komisi hodnotící Vesnice roku, a tak se předvedly jako mažoretky. U nápadu už zůstaly.

Předvést krajské komisi, jak v Řepici funguje společenský život. To měl být důkaz k přihlášce do soutěže o Vesnici roku. „Kdo se jí ale měl předvádět, když se ohlásila na dopoledne. Na dobu, kdy je každý v práci a doma jsou jen matky s dětmi a důchodci. Tak jsme to vzaly do rukou my, babči,“ vysvětluje vznik spolku Řepické babči šedesátiletá Věra Chmelová.

První vystoupení přineslo Řepici úspěch

Řepické důchodkyně se stejně scházely každou středu „na drb“ a oslavy všeho možného v místní hospodě, a tak k tomu přidaly nacvičování. To bylo začátkem roku. Napoprvé předvedly volné defilé mažoretek, které v celkovém hodnocení soutěže o nejlepší vesnici určitě napomohlo ke druhému umístění v kraji.

Úspěch je povzbudil natolik, že s mažoretkami nepřestaly. Svoji sestavu dokonce předvedly v nedalekém Slaníku, který slavil 650 let od svého založení.

Důvodem k dalšímu vystoupení bylo říjnové otevření místního kulturního centra Ratejna. A to byla velká sláva. Unikátní stavení, ve kterém kdysi žila nejchudší vrstva lidí, pocházelo z šestnáctého století. Zachovaný byl už jen jeho štít. Zbytek domu musel být přistavěný.

Kostýmy labutí získaly od starosty Oskara

Cvičenky si nevybraly nic jednoduchého. Rovnou se pustily do Labutího jezera.
„Přišly za mnou, abych jim sepsala ve zkratce děj světoznámého baletu. Příběh se vším všudy, s čarodějem, princem, Odetou a labutěmi, který během vystoupení četl vypravěč,“ říká místní kronikářka Štěpánka Krejčová.

S choreografií pomáhá Lucie Samcová. „Kostýmy šijí Věra Chmelová a Alena Kodýtková. Nestojí nás to skoro nic. Látky přinese každá z domova. Na labutě jsme použily i záclony a prostěradla,“ vysvětlují ženy vlastní sponzorství a žertují, že za kostýmy dostaly od starosty Oskara.
„Labutě měly obrovský úspěch. Předvedly jsme je při oficiálním otevření Ratejny. V sobotu i v neděli, protože jeden den nestačil. Známí a rodinní příslušníci se do sálu nevešli,“ chlubí se ženy.

Léky vyhazují, na nemoce zabírá smích

Věk šestnácti mažoretek se pohybuje od padesáti do pětasedmdesáti let. Když je třeba, zaskočí i mladší. Váhu nechtěly prozradit, jen že je od pětapadesáti kilogramů výš. Za svá těla se nestydí. „Postavy? Ty máme správné. Všem se líbí. Žádnou dietu nedržíme, a mluví o ní jedině náš doktor,“ vtipkují na svá kila navíc.

Na kondičku si nestěžují. Tu mají díky pravidelným nácvikům dobrou. „Léky vyhazujeme, měřiče tlaku taky. Léčí nás smích,“ tvrdí. Pro jistotu ale některé z nich začínaly trénink štamprletem ferneta. Ty, které po skončení nepospíchaly na zkoušku divadelních ochotníků, šly doplnit vydanou energii do baru vedle sálu.

Čtvrtá sestava bude bomba, říkají mažoretky

Babči začaly s mažoretkami od ledna letošního roku. Za tu dobu nacvičily dvě sestavy a právě trénují třetí - country tanec, který má mít premiéru 23. ledna na obecním bále. Další číslo už mají také vymyšlené. Co to bude, zatím tají. Prý to ale bude bomba.

Do letoška se lidé z Řepice neměli kde scházet. „Teď, když je dostavěná Ratejna, nám už nic nechybí. Sál je univerzální. Pro sport, plesy i divadelní představení. Od prosince tu dokonce začne strakonický Taneční klub Čtyřlístek s výukou společenského tance,“ poznamenala Věra Mráčková.