Metro pod pražskými Vinohrady jezdí už 40 let. Podívejte se na dobové fotografie | E15.cz

Metro pod pražskými Vinohrady jezdí už 40 let. Podívejte se na dobové fotografie

fry, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Přesně 19. prosince roku 1980 se pražské metro rozrostlo o tři nové stanice na lince A. Šlo o stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Zelená linka metra tehdy vedla jen mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru. Nově otevřené stanice prodloužily „áčko“ o celkem 2,7 kilometru. 

Nové stanice přinesly úlevu nejen obyvatelům Vinohrad a přilehlých čtvrtí, pohodlnější dopravu znamenaly například také pro návštěvníky vinohradské nemocnice či Olšanských hřbitovů. Dopravní situaci v oblasti částečně vylepšil i nový autobusový terminál na konečné Želivského. Na druhou stranu - na rozdíl od situace na Pankráci a Budějovické po otevření první části "céčka" - z povrchu nezmizely tramvaje, jež na kratší trasy představují pro cestující pohodlnější způsob dopravy.

Linka A, která má v plánu pražské podzemní dráhy zelenou barvu, se začala budovat v únoru 1973, kdy stavbaři zahájili ražbu tunelu mezi dnešními stanicemi Hradčanská a Dejvická. Projekční práce úseky mezi Dejvicemi a Náměstím Míru přitom běžely už od roku 1969 a plánovači se během nich museli vypořádat nejen s tím, že trasa A vede ve srovnání s prvním "céčkem" podstatně hlouběji pod zemí, ale také se - jako první úsek pražského metra - "zavrtala" pod dno Vltavy.

Na rozdíl od linky C, jejíž první část se cestujícím otevřela v květnu 1974, se v případě "áčka" razily nejen všechny tunely, ale také většina stanic. Výjimkou, která vznikla ve vybagrované stavební jámě, byla pouze konečná v Dejvicích, jež až do listopadu 1989 nesla jméno sovětského vůdce Vladimíra Iljiče Lenina. Je to přitom jediná ze stanic celé linky A, která se po pádu komunistického režimu musela přejmenovat, ostatní totiž dostaly zažité místní názvy.

Během více než pěti let stavby se vyskytlo několik problémů, například se kvůli ražbě tunelů začala propadat severní věž Národního muzea a celá budova se v těch místech musela zpevnit. Podobné potíže, byť menšího rázu, se objevily také u sousedního Federálního shromáždění. Během ražby pod Vltavou - tunely tam vedou 14 metrů pod dnem řeky - se pak vyskytly očekávané potíže s prosakováním vody, které ale vyřešila injektáž nadloží.

Velké obtíže přinášel stavařům úsek v oblasti Můstku. Kvůli mimořádně složitým geologickým poměrům byly tunely na dolním konci Václavského náměstí proraženy až jako poslední. Výstavbu stanice Můstek komplikovalo i to, že šlo ve své době o rušné místo s hustým automobilovým provozem a důležitou tramvajovou odbočkou. Stanice proto disponuje rozlehlým vestibulem, jenž sloužil zároveň jako podchod pod frekventovaným bulvárem, ale po zřízení pěší zóny o tuto funkci přišel.

Poslední tunel u budované stanice Můstek se podařilo prorazit 14. října 1977, v té době už se v ostatních stanicích pilně pracovalo na dokončení, včetně instalace do té doby v Praze nevídaně dlouhých eskalátorů. Linka A je totiž v centru založena velmi hluboko, stanice Náměstí Míru, kterou od povrchu dělí 52 metrů, je dokonce nejhlubší v celé síti pražské podzemí dráhy. Vůbec nejhlouběji se cestující ocitnou pod Chotkovými sady, kde mají nad hlavami skoro 65 metrů horniny.

Dnes má linka A 17 kilometrů a je na ní 17 stanic. Od prosince 1980 přibyly ještě stanice Strašnická (červenec 1987) a Skalka (červenec 1990). V květnu 2006 se otevřela stanice Depo Hostivař, která vznikla na místě někdejší myčky souprav. Nejnovější úsek "áčka" paky byl postaven mezi roky 2009 až 2015 na západním konci, vede z Dejvické do stanice Nemocnice Motol a vznikly na něm čtyři nové stanice. Cesta z konečné na konečnou, tedy z Depa Hostivař do Nemocnice Motol, trvá půl hodiny.

Autor: fry, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video