Hranice lidského vnímání chce o další kousek posunout brněnská legenda české vědy, Armin Delong. Přes šedesát let vyvíjí elektronové mikroskopy a ve svých pětaosmdesáti letech má na dosah nový objev. Delong s kolegy se snaží sestrojit revoluční elektronový mikroskop pro biologický výzkum.
Novým přístrojem podle Delonga biologové uvidí mnohem víc, než dosud. „Vylepšený mikroskop bude mít větší rozlišení a vědci v něm uvidí i atomy. Dnešní elektronové mikroskopy navíc vzorek tkáně zničí ani ne za vteřinu. Náš nový přístroj bude šetrnější. Alespoň v to doufáme,“ dodává vědec.
Neúnavný badatel
Ve firmě Delong Instruments, kterou založil se svými žáky, bádá denně už od šesti hodin ráno. „Dopoledne přemýšlím, jak co udělat a odpoledne experimentuji. Nepotřebuji vyspávat, nebo jezdit na dovolenou, energii a dobrou náladu mám ze současného objevu,“ říká s nadšením muž, kterému nikdo z kolegů neřekne jinak než „pan profesor“.
Nový mikroskop podle něj umožní velké objevy. „Nic podobného zatím nikdo nesestavil. Doufám, že se nám to podaří. Chtěli bychom ho předvést na světové mikroskopické konferenci, která bude za čtyři roky v Praze. Ale možná přístroj dokončíme dřív,“ říká Delong, za jehož zkušenosti platí firmy z Ameriky i Japonska.
Na nový vynález se těší i vedoucí laboratoře mikroskopie Jana Nebesářová z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. V její laboratoři už pracovali s elektronovým mikroskopem, který vynalezl Delong dříve. „Jeho přístroj přinesl zcela nový typ mikroskopie, která umožňuje pozorovat buněčnou strukturu blíže přirozenému stavu. Ale vyžaduje, aby vzorky byly tenké neuvěřitelných 0,00002 milimetru. Od nového typu mikroskopu, na kterém profesor Delong právě pracuje, si slibuji, že tloušťka vzorků se zvýší alespoň dvojnásobně,“ řekla Nebesářová.
Vyrobil si walkman
Vynálezce elektronového mikroskopu, který získal cenu Česká hlava a další prestižní mezinárodní ocenění, začal se svými pokusy v Hranicích, kde vyrůstal.
Zlomový okamžik přišel ve chvíli, kdy malému Delongovi otec koupil elektronickou stavebnici. „Byly v ní součástky, ze kterých šel sestavit zvonek, mikrofon, telefon. Stal jsem se radioamatérem,“ vysvětluje. Spousta pokusů pak vznikala právě na dvorku u babičky v Hranicích, například „walkmana“ si vyrobil ještě za války.
V té době musel pracovat v hranické továrně Kunz. „To mně velmi prospělo. Vozil jsem špony, vrtal, soustružil, byl jsem elektrikářem a nakonec i údržbářem. Zabýval jsem se radiotechnikou a elektřina mně byla blízká,“ vypráví Delong, který má příjmení po francouzských předcích. Ti přišli do Slezska na konci šestnáctého století.
Po maturitě šel studovat na brněnskou techniku. „Na vysoké škole jsem se dostal k profesoru Bláhovi. Zeptal se mě, jestli chci u něj pracovat. Přijal jsem to s nadšením. Zadal nám vytvořit elektronový mikroskop a my jsme ho udělali,“ říká. Výroba jeho prvního vynálezu začala v roce 1949. Tehdy to dokázalo jen pět zemí na světě.
Jeden z dalších typů mikroskopu, který Delong vyvinul s kolegou, byl prodejním trhákem a vynálezci za něj měli dostat odměnu. „Vyráběla jej Tesla a získal zlatou medaili na světové výstavě v Bruselu. Slíbili nám každému tisícovku za prodaný kus. Jenže mikroskopů se prodalo dvanáct set a z nás měli být milionáři, což bylo za minulého režimu společensky neúnosné. Nakonec jsme dostali dvacet tisíc,“ vzpomíná Delong.
