Minipivovary bodují. Pivo vaří tchán a zeť i mladá sládková | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Minipivovary bodují. Pivo vaří tchán a zeť i mladá sládková

Na Přerovsku se vaří pivo i ve dvou minipivovarech. Jeden vznikl loni, druhý funguje už sedm let.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije, zpívá se v české písničce. Pokud je text pravdivý, mělo by to platit i o Přerovsku. Kromě velkého pivovaru Zubr tu fungují i dva malé rodinné podniky, První soukromý pivovar společenský v Lipníku nad Bečvou a přerovský minipivovar Parník. Jejich sládci líčí, jaké je to vařit pivo, a vzpomínají na své začátky. Ty byly téměř pionýrské. Ke správné chuti i barvě se sládci museli postupně propracovat metodou pokus-omyl.

Lipnický sládek Radek Sekanina je spojený se zlatem. A to doslova. Kromě toho, že se živí jako zlatník, se před sedmi lety stal i mistrem ve vaření zlatého moku. Vyznat se v alchymii pivovarnictví mu pomohl jeho tchán. „Asi před sedmi lety se zeť zmínil, že by chtěl zkusit vařit pivo.

Přišel za mnou, že jsem chemik, tak bych to mohl zvládnout,“ vzpomíná Pavel Adámek z Lipníku nad Bečvou. Nejdříve se nápadu příbuzného smál. Pracoval sice kdysi v přerovské chemičce, ale vařit pivo? To je přece něco jiného. Navíc ani nebyl žádný pivařský fajnšmekr, který by toužil dát pivu svou chuť. Jenže zeť svou prosbu myslel vážně a on si nakonec řekl: Proč ne?

„Nejprve jsme společně dali dohromady varnu, posvařovali staré trubky a plechy tak, aby se v nádobě dalo vařit pivo. Mezitím si tchán nastudoval staré knihy s recepturou a společně jsme uvařili první várku piva. Nechutnalo špatně, a to nás povzbudilo,“ říká Radek Sekanina.

Oba muži v roli sládků ale věděli, že je ještě co vylepšovat. Chuť, říz i barvu piva postupně vylaďovali. Nakonec se jim povedl tak lahodný mok, že jejich rodinný pivovar zabodoval i u pivních odborníků. „V soutěži České pivo jsme v roce 2008 obsadili druhé místo a vloni jsme v Ceně českých sládků byli třetí,“ říká hrdě spolumajitelka minipivovaru Libuše Adámková.

Čekání na razítko

Majitelé pivovaru v Lipníku se letos odhodlali k velké změně. Od 1. července přestali vařit své pivo ve starých varnách a nyní začínají psát svou novou historii. „Podařilo se nám postavit nový minipivovar, takže jsme se přestěhovali a právě čekáme na povolení, abychom už na novém místě mohli vařit.

Doufáme, že do poloviny července dostaneme potřebné razítko a pak se pustíme do práce,“ říká čerstvý šedesátník Adámek. A přiznává, že už ho svrbí ruce a nemůže se dočkat, až v novém minipivovaru poprvé zatopí pod kotlem.

Těší se na svůj rituál. Než začne sypat slad, zazvoní nad varnou vysvěceným zvonem a potom se pod křížem s Ježíšem Kristem pustí do vaření piva. Ze žateckého chmele udělá hektolitry jedenáctistupňového světlého ležáku a dvanáctistupňového tmavého piva. „Zatím pro naše pivo nemáme žádný název. Kdo nám navrhne ten nejlepší a nejvýstižnější, tomu věnujeme sto litrů piva,“ vyzývá čtenáře Sedmičky sládek Adámek. Psát mu mohou na adresu Novosady 164, Lipník nad Bečvou.

Na palubě vládne žena

Zatímco v Lipníku je vaření piva dílem dvou mužů, v přerovském minipivovaru Parník vládne žena. Sedmadvacetiletá Oldřiška Hovůrková je jednou z nejmladších sládkových v České republice.

Absolventka potravinářské školy uvaří na palubě Parníku za měsíc i pět tisíc litrů piva. „Náš kvasnicový mok je mezi lidmi tak oblíbený právě proto, že ho vařím s láskou,“ předesílá Hovůrková. Pivo navíc vaří přímo před očima návštěvníků restaurace, která svým vzhledem i tvarem připomíná zaoceánský parník.

V Parníku pracuje od loňského jara, kdy restaurace s minipivovarem v Přerově vznikla. Její práci řídí žízeň hostů, v zimě vaří pivo zhruba dvakrát, v létě i čtyřikrát do týdne. Pokaždé ji čeká dvanáctihodinová šichta, na jejímž konci je šest set litrů kvasnicového, nefiltrovaného piva.

„Vyrábíme ho tradiční českou technologií s použitím sladu, chmele, pivovarských kvasnic a vody. Tomuto kumštu jsem se teoreticky naučila ve škole a prakticky mě pivo naučil vařit starý sládek z Pivovaru Zubr,“ prozradila Hovůrková.

Piva prodávaná v Parníku se do něj hodí i svým názvem. Hosté si mohou dát desítku Námořníka, jedenáctku Jantar a Maják, dvanáctku Kapitána, třináctku Piráta a při slavnostních příležitostech i šestnáctku Admirála.

„Všechna naše piva jsou kvasnicová, tudíž mírně zakalená. Zákal tvoří pivovarské kvasinky, které se u běžného piva odstraňují filtrací. Přitom právě kvasinky obsahují hodně vitamínů a látek, které příznivě působí na lidský organismus,“ vysvětluje majitel minipivovaru Josef Schönweitz, proč je jejich pivo nejen chutné, ale i zdravé.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!