Místo filmových hvězd má Brno veletrh

Výstaviště, které vzniklo za první republiky, udělalo z Brna veletržní město.

Nebýt ekonomické krize ve třicátých letech minulého století, mohly stát v místech dnešního areálu brněnského výstaviště filmové ateliéry. Měly konkurovat dokonce těm hollywoodským. Plány ale zkrachovaly spolu s filmařskou společností. A tak se Brno mohlo proslavit jako město veletrhů. O vzniku výstaviště pojednává další díl seriálu Sedmičky.

Historie velkých veletrhů se začala psát v roce 1928, kdy se v novém areálu konala první akce – Výstava soudobé kultury. Tradice ovšem vznikala mnohem dřív. Už před více než pěti sty lety jezdívali na výroční trhy do Brna trhovci, aby se pochlubili svou úrodou, dobytkem, obuví nebo třeba kávou.

„O brněnských výročních trzích, později veletrzích, se psalo přinejmenším od roku 1755. Tehdy začal v Brně vycházet první týdeník Wochentlicher Intelligenz Zettel, který reagoval s dalšími novinami na brněnský obchod, výroční trhy a hospodářské výstavy,“ přibližuje prastarou historii trhů Jiří Palupa ze společnosti Veletrhy Brno.

Teprve po první světové válce se v Brně rozhodli, že veletrhy budou mít svůj stálý areál. Jeho dominantou se měl stát pavilon A. Dělníci byli až neuvěřitelně rychlí. „Stavba tohoto kolosu začala již v listopadu 1926, práce skončily za 230 pracovních dní. A to i přesto, že v létě 1927 stávkovali tesařští dělníci,“ vypráví Palupa o monumentální stavbě, kterou denně v úžasu sledovaly desítky diváků.

První etapa historie veletrhů trvala jen deset let, pak areál převzala československá armáda a za války zřídil Wehrmacht v pavilonech dílny na opravy tanků. Po osvobození se areál naopak proměnil ve vrakoviště vojenské techniky pod správou Rudé armády. V rukách sovětských vojáků zůstal až do roku 1946.

Od počátku se veletrhy potýkaly s nedostatkem peněz a dluhy. Přestože vedení části areálů pronajímalo, výnos zdaleka nepokryl náklady. „Naději na obrat k lepšímu přinesla firma Etafilm, která si pronajala část areálu, kde chtěla vybudovat filmové ateliéry, které měly konkurovat nejen Praze, ale i americkému Hollywoodu,“ vzpomíná Palupa. Sen se však rozplynul na jaře 1933, kdy se společnost zhroutila.

Město veletrhů? Klišé

Ve ztrátě je firma Veletrhy Brno i v současnosti. Loni byla bezmála stomilionová. Přestože se na výstavišti konalo pětačtyřicet veletrhů a jedenačtyřicet dalších akcí, k nimž patří třeba koncerty. „Mnoho lidí tvrdí, že je Brno město veletrhů. Tato věta je však už jen otřepané klišé. Veletrhy netáhnou jako dřív,“ říká mluvčí Asocicace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Ještě před pádem komunistického režimu ale byly veletrhy rájem pro nakupující. Ti do Brna jezdili i ze stovky kilometrů vzdálených míst. „Když nebylo nic k sehnání, veletrhy byly jistota. Socialistické podniky se ukazovaly v tom nejlepším světle. Koupil jsem tam tehdy podpultovou elektroniku. Televizi a video,“ vzpomíná dvaašedesátiletý Jindřich Hnízdil z Brna.