Téměř každý si to už zkusil. V hospodě si dá pár piv, vezme do ruky trojici šipek a rázem je z něj mistr světa. Jednou hodí dvacet, podruhé jedničku, pak přistane šipka na úplně druhém konci terče na pětce.
Pak si dají podobní šipkaři turnaj, je z toho mistr kraje, pak republiky a tak dál. Snadné? Jenže přesně takhle to nefunguje.
„Aby se šipkař dostal na krajskou úroveň, musí trénovat dvě, tři hodiny denně. Jsou i takoví, kteří trénují třeba pět,“ říká Jaroslav Vaňásek – jeden z nejlepších jihočeských šipkařů. Sám začínal v devadesátých letech v Českém Krumlově a dotáhl to až na mistrovství světa v USA. „Je to taková duše šipkařského sportu tady v kraji. Každý si za ním chodí pro radu,“ prozrazuje o Vaňáskovi současný předseda krajské unie šipkových organizací Vladimír Sedláček.
Být úspěšným šipkařem vyžaduje vedle tréninku i potřebné nadání. Pak trochu štěstí a především vyrovnanou psychiku. „Ta dělá tak čtyřicet procent všeho. Jsou lidé, kteří mají naházeno, ale při turnaji se jim rozklepe ruka a je konec,“ dodává Vaňásek.
Pět set závodníků házelo na šedesát automatů
Šipkaři mají své týmy, svoje ligy, mistrovství republiky, Evropy a světa. Nechybí ani regionální turnaje. V minulosti bylo několik organizací, které tenhle sport zastřešovaly. V současnosti se pro přehlednost spojily do jediné. Zkratka UŠO znamená Unie šipkařských organizací.
„Je to tak lepší, protože dřív byla různá mistrovství světa i Evropy podle toho, jaká to dělala organizace,“ uvádí Sedláček.
Různé jsou taky ligy. V Jihočeském kraji je první, čtyři druhé, sedm třetích a potom několik regionálních soutěží podle počtu týmů. Třeba Český Krumlov má samostatnou městskou soutěž.
Pak jsou tady regionální Mastery, což jsou jakési krajské přebory jednotlivců, kde každý šipkař bojuje sám za sebe. A nakonec zmíněné mistrovství republiky.
V Českých Budějovicích už bylo teď v listopadu podruhé během tří let. „Asi to umíme pořádat,“ usmívá se Vladimír Sedláček. Tuzemský šampionát není ledajakou záležitostí. Do Gerbery se sjelo okolo pěti stovek závodníků od dětí po veterány a sváděli souboje na šesti desítkách automatů, které organizátoři svezli z celé republiky. „Tak dvacet jich je z kraje,“ doplnil Sedláček.
Na medaile z mistrovství ale Budějovičtí čekají v poslední době marně. „Úroveň byla v minulých letech lepší a medaile jsme získávali,“ vysvětlil Sedláček. Teď se musí spokojit se čtvrtým místem Luďka Kristina, který je podle Sedláčka i Vaňáska aktuálně nejlepší šipkař ve městě.
Je ale trochu s podivem, že hraje za tým z Jindřichova Hradce. Právě tam se v současnosti sdružují nejlepší krajští závodníci. Místní celek KIX totiž hraje jako jediný z jihu Čech nejvyšší celorepublikovou soutěž. I v šipkách se týmy o hráče přetahují a jednotliví šipkaři mezi nimi přestupují. „Zaplatí za přestup na svazu, co pak hráčům slíbí, to už jde mimo nás,“ pousměje se Sedláček.
Své soutěže má také mládež. Vždyť na nedávném mistrovství republiky obsadili páté místo ve dvojicích Dominik Černý a Pavel Sviták. Mezi jednotlivci byl zase nejlepší Tomáš Heindl na třináctém místě. Aby se stali šipkaři, je výhoda začít už v nízkém věku. Možná jsou mezi nimi nějaké budoucí hvězdy.
