Ten muž si pozornost zaslouží právem. Stejně jako stovky dalších lidí. Vždyť byly u nejděsivějšího konfliktu v dějinách lidstva. I když Hronkovi nebylo ještě ani patnáct let, zapojil se do odboje. Riskoval život, stříleli po něm ze samopalu…
A na otázku, jestli měl strach, odpověděl: Ne, takhle jsem nepřemýšlel, možná mi to všechno nedocházelo. Když domluvil o svém životě, prohlásil: Hlavně ze mě nedělejte hrdinu.
Zda ho označit takovým slovem je na každém z nás. Jen pro shrnutí, pomáhal v boji proti Němcům, po sovětské okupaci odešel z armády, protrpěl ztrátu části rodiny a dnes vychovává vnuka. Do toho se učí anglicky.
Definici slova „hrdina“ neznám. V tomto ohledu se řídím dojmem a pocity. U pana Hronka mám jasno. O všem pomlčím. On si to tak totiž přeje…
