O Zámecký mlýn z patnáctého století se už šestý rok stará Jindřichohradecká kulturní společnost. I když je v provozu jen čtyři měsíce v roce, díky zajímavým výstavám je čím dál více oblíbenější. Kromě stálých expozic zde lidé mohli i letos vidět výtvarná díla z různých oborů. Letošní sezonu zhodnotila jedna z členek společnosti galeristka Sabina Langerová.
Proč je mlýn přístupný pouze čtyři měsíce v roce? Původně sloužil mlýn ke zcela jiným účelům. Budova tak nemá žádné vlastní vytápění, a proto je provoz omezený pouze na letní období. Letos to bylo každý den, od konce května do čtvrtého října.
Kromě krátkodobých výstav je tady k vidění i jeden unikát. Zaprvé je to vlastní historické stavení, ve kterém se nachází dvě stálé expozice. První je zcela funkční Křižíkova vodní elektrárna doplněná stálou výstavkou věnovanou právě Františku Křižíkovi. Druhá z výstav přibližuje tvorbu textilního výtvarníka Josefa Müllera. Součástí prohlídky je také projekce dvou krátkých filmů o historii objektu a elektrárny a o textilní výrobě v Jindřichově Hradci.
Křižíkova elektrárna stále vyrábí proud? Pokud to dovolí stav vody v rybníku Vajgar, tak ano. Tato Křižíkova elektrárna je vůbec nejstarší vodní elektrárnou v takzvaném Předlitavsku. Jedná se o národní kulturní památku, takže jsou zde zachované všechny původní části technologie. Dnes ji ale řídí počítač.
Na jaký druh výtvarného umění se v galerii zaměřujete? Snažíme se, aby expozice nabídla návštěvníkům to, co tyto jedinečné prostory umožňují vystavit. Sezonu zahájila výstava prací žáků výtvarného oboru zdejší základní umělecké školy. Největší prostor věnujeme každoročně textilní tvorbě. Letos to byla výstava Textilní objekty významných českých výtvarníků. Jednalo se o završení volného šestiletého cyklu věnovaného textiliím.
Na mlýně se ale nevystavuje pouze textilní tvorba. Jak jsem již řekla, naším cílem je pestrost, ale zároveň i umělecká hodnota pořádaných výstav. Například jsme si připomněli dvacet let od pádu Berlínské zdi a padesát jedna let od počátku stavby železné opony. Fotograf Jiří Tiller zde instaloval velkoformátové fotografie a objekty připomínající dobu těsně před pádem minulých režimů. To doplnila výstava rakouské výtvarnice Kathariny Dolleschka nazvaná Víš to ještě?/Weisst du noch?
Co jste ještě o letošní sezoně nabídli? Významná byla výstava obrazů akademického malíře a restaurátora Tomáše Švédy. Ten některá svá díla maloval právě pro zámecký mlýn. Za zmínku stojí i expozice velkoformátových obrazů a objektů deseti mladých českých profesionálních výtvarníků. Vše doplnila putovní geovědní výstava k Mezinárodnímu roku planety Země a vtipná keramická instalace manželů Tichých nazvaná České moře.
Jak hodnotíte letošní sezonu na mlýně? Potěšující je, že za čtyři měsíce navštívilo zámecký mlýn přes šest tisíc lidí. Hodně z nich ale byli žáci, studenti a senioři, kteří platili snížené vstupné. Právě vstupné by mělo spolu s podporou města a menších sponzorů pokrýt veškeré provozní náklady. Toho se do budoucna trochu bojíme. Zatím to ale vypadá tak, že se od května příštího roku budeme moci těšit na nové zajímavé kulturní a vzdělávací akce.
Co chystáte na příští rok? Zatím prozradím, že jsme se předběžně domluvili s multimediálním umělcem Petrem Niklem. O ostatních výstavách budeme jednat po skončení sezony. Zatím nechceme prozrazovat konkrétní jména.
ZÁMECKÝ MLÝN MÁ BOHATOU HISTORII:
Mlýn poprvé dokládá listina Jindřicha IV. z Hradce z 24. 4. 1485.
Dvakrát vyhořel. 21. května 1615 a podruhé 13. června 1773. Tehdy vyhořela i část zámku.
Od ledna 1887 pracuje na mlýně Křižíkova vodní elektrárna.
Od 18. června 2004 je zde provozována Galerie Zámecký mlýn.
