Moderní výuka angličtiny: konec biflování slovíček. Komenský by měl radost

Kdyby Jan Amos Komenský přišel na inspekci do Magické školky v ústeckých Všebořicích, napsal by do hodnocení velkou jedničku. Tříleté děti si tam hrají a nepozorují, že se učí anglicky.
„Děti, tohle je kočka, která se jmenuje Cookie. Budete se s ní potkávat každou hodinu. Zamávejte jí tedy a zkuste ji pozdravit,“ napodobuje anglicky zvíře učitelka Lauren Stewart.
Lektorka leze po čtyřech, mňouká a nechá se od dětí poškrábat na břiše. Děti jako by si ani nevšimly, že nemluví česky. Napodobují učitelku, mňoukají a volají Cookie cat. První hodina je významná pro děti i učitelku. Děti jsou poprvé v anglické miniškolce a Lauren Stewart poznává skupinu, kterou bude mít rok na starost.

Rodilí mluvčí v Čechách

Američanka patří mezi desítky rodilých mluvčí, kteří přijeli letos do Čech učit děti v mateřských a základních školách angličtinu. Možnost výuky se zahraničním lektorem má od září i sedmadvacet škol a školek v Ústí nad Labem a v Teplicích.
„Děti sem chodí jedenkrát až dvakrát týdně na dopoledne. Náš režim je úplně stejný jako v běžné školce, jen tady mluvíme na děti anglicky,“ říká ředitelka miniškolky Jana Šulcová. Děti se ráno sejdou a po svačince následují hry se zahraničními učitelkami.
Všichni rodilí mluvčí, kteří v Čechách od září učí, jsou zkušení a certifikovaní pedagogové. Pro práci s dětmi totiž nestačí jen umět dobře anglicky, ale hlavně mít dostatek energie a nápadů. Učitel musí být schopen děti zaujmout, i kdyby se měl postavit na hlavu.
Energické učitelky napodobovaly věrně štěkání psa, skákání klokana nebo kachní kolébání. „Naším cílem je probudit v dětech zvídavost a chuť zahrát si hru příště znova,“ řekla australská učitelka Robin Hume ještě zarudlá od skákání.
Sedmička viděla hodinu, kdy se děti učily barvy a jména zvířat. Opakováním slovíčka spojeného se zvukem zvířete a s obrázkem si děti pomocí hry nakonec slovíčko zapamatovaly.
Divoké pohybové hry střídaly učitelky s klidnými aktivitami. Každých pět minut se zábava obměňovala. Malé děti se totiž soustředí jen chvíli. „Dneska se mi nejvíc líbilo, jak jsme skákali přes potok po kamenech,“ říká tříletá Diana. Kameny v potoce představovaly barevné podložky na zemi, pomocí nichž se děti učily barvy.
Přepínání mezi češtinou a angličtinou dětem nedělalo potíže. Pokud se jim líbil nějaký zvuk nebo slovo, zapamatovaly si ho bez ohledu na jazyk.
„Moje dvouletá dcera už umí anglické básničky i písničky. V předškolním věku se u dětí tvoří řečová centra a tak se učí cizí jazyk snadněji. Když jim ukážeme, že lidé mluví různými jazyky, je to pro ně naprosto přirozené. Nestihnou si vybudovat z cizího jazyka strach, jako se to stává ve škole,“ uvádí Šulcová. Názor psychologa

Mnozí rodiče mají obavy, že dítě při studiu cizího jazyka zanedbá mateřský jazyk. Psychologové však tyto obavy vyvrací.
„Dítě používá slova převážně emocionálně. Když se mu určité slovo líbí v angličtině, tak ho říká v angličtině, protože ho to citově uspokojuje. Ale to neznamená, že v tom má zmatek, jak se někdy z vnějšího pohledu může zdát,“ říká psycholog Jan Mattioly.
Ze studia více jazyků nemá obavy ani metodička Věra Bitljanová.
„Když dětem schází slovo, kterým by vyjádřily situaci,