Chomutov / Formule a závodní dráhy znám jen z televizní obrazovky. Vždycky jsem si říkala, jaký to je pocit a vzrušení s helmou na hlavě řezat ostré zatáčky a cítit při tom vůni benzínu. Teď už to vím. Vyzkoušela jsem si poprvé v životě jízdu v motokáře.
Malá instruktáž
Před příchodem na dráhu se mě začal zmocňovat divný pocit v žaludku, i když jsem se na tento zážitek těšila. Mám docela vyvinutý pud sebezáchovy a při pomyšlení, že nezvládnu manipulaci s motokárou a v rychlosti vylétnu z dráhy, se mi roztřásla kolena.
Když už jsme s instruktorem dorazili na startovací čáru, dostala jsem krátké školení. ,,Pravý pedál plyn, levý brzda. Řadí to samo,“ vysvětlil mi ovládání stroje spoluvlastník dráhy Milan Novotný.
Ve znalosti konstrukce aut nejsem moc dobrá, a tak se ptám: ,,Ty pedály, to jsou tyto černé tyčky?“ Nechápavě koukám, proč se majitel rozesmál. Po jeho vysvětlení a po mém bližším prozkoumání to už vím. Ty černé tyčky totiž slouží k natáčení kol při pohybu volantem. Stříbrné pedály jsou umístěny úplně vepředu. Ještě vyfasuji přilbu a radu, že nemám jezdit smykem a plynule projíždět zatáčkou. A můžu vyrazit.
Zběsilá jízda
Přistoupím k vozítku a dlouze přemýšlím, jak se do toho leze. Neobratně se do motokáry nasoukám a v duchu si říkám: ,,Ještě, že jsem si nevzala tu sukni.“ Provozovatel mi nastartuje stroj a já sešlapuji plyn. Mám strach, a tak prvním kolem projíždím velmi pomalu. První ostřejší zatáčka mě překvapila. Točím volantem, co to dá, ale něco není v pořádku. Jde mi to nějak ztuha. Lehce najedu do pneumatik, které vyznačují půlkilometrovou trasu. Nic se nestalo, tak pokračuji. Znovu zatáčím a opět to nejde. Kouknu se na nohy a zjistím, že se mi lýtka dotýkají „černých tyček“. Trochu je nadzvednu a ejhle, hned to jde. Každé následující kolo jedu odvážněji. Mám pocit, jako bych řídila formuli. Sice ještě párkrát drcnu do gum, ale už si to velice užívám.
Jsem živá
Když jsem dojela, nohy se mi už třásly jen radostí z jízdy. Mé obavy se nesplnily. Jsem živá a určitě se sem ještě vrátím.
Motokáry Buno
Klub Buno se nachází v Nových Spořicích za Chomutovem. Od hypermarketu Globus směrem Karlovy Vary. Pokud se někdo rozhodne jet autobusem, jede tam devítka. Je to konečná stanice a odtud se musí ještě přibližně pět set metrů. Motokáry jsou otevřené ve všední dny od 14 do 22 hodin, o víkendu od 12 do 22 hodin. Deset minut jízdy ve všední den tu stojí sto šedesát korun. O víkendu pak sto devadesát.
Zábava pro všechny
Na půlkilometrové venkovní dráze s osvětlením se mohou svézt jak dospělí, tak i děti. Pro nejmenší jsou tu připravené malé čtyřkolky. Dospělí mezi sebou mohou zazávodit na pěti motokárách.
Klání potom vyhodnotí počítač a prozradí vítěze závodu. Také vyhodnotí každého závodníka zvlášť a ukáže, kolik kdo ujel kol a v jakých časech. Místní rekord je čtyřiatřicet sekund za kolo. Ujel ho tu Tomáš Chabr. Syn sedminásobného mistra České republiky ve formuli v kategorii tisíc čtyři sta.
Buno se stěhuje
Dráha v Nových Spořicích bude fungovat jen do konce prázdnin. Pak se stěhuje. Od září si fanoušci adrenalinové jízdy budou moci zajezdit na Spořické ulici v Chomutově. Podrobnosti najdou zájemci na www.kcbuno.estranky.cz.
