Mrazy? Pro tělo totéž jako tropická vedra | E15.cz

Mrazy? Pro tělo totéž jako tropická vedra

Karel Páral

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pro lidi, kteří mají zdravotní potíže se srdcem, můžou být mrazivé dny nebezpečné.

„Při extrémních teplotách by lidé měli vycházet ven co nejméně,“ říká Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.

Kteří lidé jsou arktickými mrazy nejvíce ohrožené?

Pro absolutně zdravého člověka mrazy velké zdravotní riziko nepředstavují. Tedy pokud má řádně pokryté ruce, nohy a hlavu. Více ostražití by měli být především starší lidé, kteří mohou být náchylnější ke kardiovaskulárním chorobám. A pak také nemocní po závažných zákrocích, například po srdeční transplantaci. Pro lidi po infarktu myokardu nebo pro ty, kteří mají arytmie nebo srdeční selhání, může být zátěž velmi nepříjemná a může vést ke zhoršení.

K čemu může konkrétně dojít?

První věc, ke které dochází, když organismus reaguje na přítomnost delšího chladu či mrazu, je zúžení cév a aktivace sympatického nervového systému. Lidé s onemocněním srdce už i tak užívají léky na zúžené cévy, a takto se může jejich stav zhoršit. Druhou nepříjemností je pak nebezpečí silného nachlazení.

Způsobily letošní extrémně mrazivé dny, že muselo vyhledat vaši pomoc více lidí, než obvykle?

Je zajímavým paradoxem, že v zimě nedochází k zásadnímu nárůstu nemocných, kteří k lékaři přijdou. Naopak v extrémně chladném období přicházelo ambulantně do ordinací podstatně méně lidí než obvykle. Je to tím, že neriskují, a raději zůstanou doma. Zato počet hospitalizovaných pacientů se asi o deset až patnáct procent zvýšil.

Co je vlastně pro lidský organismus větší zátěží – letní tropická vedra, nebo arktické mrazy?

Prakticky v tom není rozdíl. Každá extrémní teplota je bezesporu výraznou zátěží pro kardiovaskulární aparát. Oba stavy jsou pro kardiaky špatné, i když každý trochu jiným způsobem.

Autor: Karel Páral

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video