Muži v kukulách pomáhají přes 800 let | E15.cz

Muži v kukulách pomáhají přes 800 let

Jejich symbolem je osmicípý kříž. Dříve jim říkali johanité, dnes jsou známí jako maltézští rytíři. Do Strakonic přišli kolem roku 1200.

Jsou rytíři, ale bližší než zbraň, jim byla vždy pomoc. Maltézští rytíři, kterým je věnovaný další díl seriálu, patří do Strakonic už přes osm set let. Díky nim bylo město známé ve světě a dodnes jim patří část hradu.
Do Strakonic se takzvaní johanité, jak jim lidé dříve říkali, dostali díky rodu Bavorů. „S maltézskými rytíři se setkali při třetí křížové výpravě. Roku 1200 se pak Bavoři rozhodli postavit si ve Strakonicích své sídlo. To tehdy ale směli jen panovníci. Obešli to právě tím, že část hradu darovali tomuto špitálnímu řádu,“ vypráví bývalý člen maltézského řádu Ondřej Fibich.
Málokdo ví, že kapitulní síň, kam chodí návštěvníci na výstavy, bývala přibližně sto let špitálním sálem. „Napovídá tomu výmalba prostoru. Je na ní vyobrazená francouzská legenda o Lazarovi a Máří Magdaleně. To bylo ve středověku pro špitál typické,“ říká Fibich, který byl u odhalení této skutečnosti společně s profesorem Janem Roytem.
Maltézský řád měl na Strakonicko velký vliv. Spravovali tam totiž velké množství statků a desítky vesnic. Výdobytky z nich šly na obranu Evropy před Turky, a tak se podle Fibicha dá říci, že strakoničtí sedláci zachránili Evropu.
Po špitálním řádu zbylo ve Strakonicích spousta stop. Například malby v křížové chodbě kláštera ze třináctého až čtrnáctého století nebo socha Strakonické madony a Strakonické piety. Jejich ruka je poznat i na kostelech na Prácheňsku. „Za svého patrona měli svatého Jana Křtitele, a tak měli vliv na výzdobu kamenných křtitelnic. Jsou na nich různé symboly a erby šlechty, která měla k řádu vztah,“ popisuje Fibich.
Další zajímavostí, kterou si mohou lidé s maltézským řádem ve městě spojovat, jsou sanitní vlaky. Od konce devatenáctého století byly připravené vyjet ze speciálního stanoviště strakonického nádraží pro raněné. Nasazené byly také za první světové války. O jejich zřízení se postaral velkopřevor Lichnovský.
Díky johanitům se Strakonice zviditelnily ve světě a dostalo se do nich mnoho poznatků. Zaměstnávali totiž špičkové lékaře i techniky.
Z osobností města patřili ve dvacátém století do řádu třeba Antonín Voráček, který se stal převorem strakonickým, historik Bohumír Lifka či kněz a spisovatel Vladimír Pícha. V roce 1995 se stal maltézským rytířem také básník Ondřej Fibich. Dostal se tak do přísně výběrové společnosti, kterou tvoří z poloviny potomci českých šlechtických rodů. Jedním z nich je také Karel Schwarzenberg.
Za práci pro řád navrhl Fibicha do společenství jeho přítel básník Zdeněk Rotrekl. „Přijali mě ve stejnou dobu jako třeba opata Víta Tajovského. Byla to pro mě velká čest, být ve společnosti takových lidí. Bohužel, po deseti letech jsem musel z řádu kvůli zdravotnímu stavu vystoupit. Nechtěl jsem svoji práci dělat jen napůl,“ vysvětluje Fibich. Dodnes se ale věnuje osvětě a o špitálních rytířích přednáší například dětem ve škole. Mezi maltézské rytíře nevstupoval jako mnich ani duchovní, ale jako takzvaný laik, který vykonává další nejrůznější prospěšné činnosti pro řád. Stejně jako jeho kolegové nosil při slavnostních příležitostech kukulu. Černý plášť s osmicípým křížem, který je symbolem řádu.
České velkopřevorství má v současné době kolem sto padesáti členů. Je jediné, které od svého vzniku nepřerušilo činnost. Řád, který byl vždy neutrální a v době válek pomáhal na obou stranách, podléhá pouze papeži. Slouží římskokatolické církvi a jejich odnož i církvi evangelické. Jedním z duchovních na Strakonicku, který se k tomuto řádu hlásí, je farář Jiří Čepl, který slouží ve Vodňanech.
V současné době je prací členů doprovázet poutníky na jejich cestách například do Lurd, pomáhají při humanitárních akcích nebo tam, kde je potřeba první pomoc. Podpory od rytířů s osmicípým křížem se dočkali i lidé při zemětřesení na Haiti.

Rytíři s osmicípým křížem

Řád maltézských rytířů vznikl ve Svaté zemi a původně byli jeho členové označováni jako johanité
Když byli rytíři vytlačeni Osmanskou říší z Rhodu, usídlili se v roce 1530 na Maltě - odtud i jejich jméno
Řád je nezávislou mocností, která má v Čechách i svého velvyslance

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!