„Na další úspěchy ještě nejsem starý“

Je mu třicet let a většinu svého života strávil David Čadek v sedle motorky. Původně závodil v cyklotrialu, potom se dal na motokros a teď? Třetím rokem jezdí soutěže enduro – několikadenní závody na motorkách ve volném terénu. V září zažil strakonický závodník vrchol své dosavadní kariéry. Vybojoval titul mistra Evropy, když nezaváhal ani v posledním závodě mistrovství Evropy v Portugalsku. „Je to po delší době opět velký úspěch pro české enduro,“ zná cenu své medaile David Čadek.

Jak si ceníte titulu mistra Evropy?

Mám už titul z motokrosu, ale to bylo v družstvech. Tohoto titulu si cením víc. Šlo o individuální závod. Konkurenci jsem měl velkou. Jezdci jsou dobří a je to pro mě završení dřiny a tréninku. Obojího bylo za ta léta dost.

Na tituly jste ale v poslední době celkem zvyklý.

Úspěchy přicházejí. Nic ale není zadarmo a je to vykoupené dřinou, poctivým tréninkem a přístupem.

Co jste všechno získal? V enduru jezdíte teprve třetím rokem.

Předtím jsem se věnoval motokrosu. Můj největší osobní úspěch bylo asi deváté místo na mistrovství světa v kategorii MX3. Z roku 2002 mám i titul Česka z motokrosu a chybí mi jen tuzemský titul ve třídě Open. V té nejnabitější kategorii.

V čem se enduro pro jezdce nejvíc liší od motokrosu?

O hodně víc se tam musí přemýšlet a je to úplně jiná fyzická zátěž. Mým největším nepřítelem bylo naučit se extrém testy. Jde o umělé překážky na trati, která je jinak ve volné přírodě. Třeba klády. To jsem z motokrosu neznal.

Jak se to člověk učí?

Jako malý jsem jezdil cyklotrial, takže mi to dost pomohlo. Navíc jsme se na trati naučil víc uklidnit a šetřit síly.

Před třemi lety jste tvrdil, že se budete muset hodně učit. Cítíte na sobě zlepšení?

Je znát, že se mi daří víc. Měl jsem problém v tom, že jsem hromadu sil ztratil na trati úplně zbytečně. Na tom jsem zapracoval.

Proč jste vůbec na enduro v roce 2008 přešel?

Zavinilo to především nevydařené angažmá v Německu. Jezdil jsem motokros za německý tým a spolupráce byla problémová. V půlce sezony skončila. Najednou nebylo nic, co bych mohl dělal. Zkusil jsem enduro a hned první mistrák jsem vyhrál. Od té doby se tomu věnuji.
V republice nemáte konkurenci?
Vyhrávám. Poslední dva roky jsem skončil první ve své třídě i v absolutním pořadí.

Přitom prohlašujete, že vás motokros baví víc. Není to zvláštní?

Motokros mě baví víc a pravděpodobně se mu budu příští roky věnovat. V enduru je v českých podmínkách strašně obtížné finančně utáhnout seriál mistrovství světa. Motokros mě láká natolik, že se v nadcházejících sezonách zaměřím nejspíš jen na něj.

Od endura úplně odcházíte?

Odpočinu si od něj, ale pravděpodobně se ukážu na Šestidenní (pozn. redakce: Je to týmová mezinárodní motocyklová soutěž ve volném terénu pořádaná každoročně od roku 1913. Soutěži se přezdívá i motocyklová olympiáda.) Letos na ni nikdo z našich nejede, protože je v Mexiku. Příští rok ale bude ve Finsku a tam se ukážu.

S ní už taky máte zkušenosti.

Jel jsem ji už třikrát. Vždy jsem dojel na zlatou medaili. Loni jsme navíc vyhráli i týmovou soutěž.

Sezona vám už skončila?

Čeká mě ještě závod družstev v motokrosu, kdy pojedu za svůj tým. Pak už se konečně těším na odpočinek, protože od března těch volných víkendů moc nebylo.

Co jste vlastně letos všechno objel?

Hlavní prioritou bylo mistrovství Evropy v enduru a potom i mistrovství republiky v enduru a motokrosu a nějaké volné závody v motokrosu. Volna byla málo a sezona strašně nabitá.

Čeho byste chtěl v motokrosu dosáhnout?

Nějakou budoucnost ještě taky mám. Na motokros nejsem starý a uvidím, jaký bude kalendář pro mistrovství Evropy. Chtěl bych jet nějakou evropskou soutěž. Pořád mě baví trénovat a připravený na to budu dobře.