Pomalu se nám blíží jaro, čas lákající k výletům do přírody. Anebo na hrad. Konkrétně třeba na Hukvaldy, rodiště operního skladatele Leoše Janáčka.
Zříceniny kdysi jednoho z největších moravských hradů se rozkládají na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad se postupně budoval v průběhu pěti staletí od konce třináctého až do poloviny osmnáctého století. Tehdy jeho nepřístupná poloha a značné nepohodlí v hradních prostorech zavinily jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu.
Jeho hlavní funkcí přitom kdysi bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství.
V současnosti je zřícenina hradu otevřená veřejnosti. Zakonzervované a na několika místech i opravené zdivo hradu si je možno prohlédnout buď samostatně, nebo s průvodcem. Návštěvníkům slouží občerstvení v interiéru bašty při pokladně u druhé hradní brány.
Nedaleko hradu se nachází zámek, který vznikl v roce 1855. Sloužil původně jako lovecký letohrádek s prvky novogotiky. Ve své době byl velmi honosný. Bohužel totalitní režim, který zdevastoval spoustu památek, přebudoval zámek v roce 1948 na školu. A to se na něm podepsalo. Devastace si vyžádala svou daň. Nicméně v současné době má zámek opravenou čelní fasádu.
Součástí hukvaldského zámku je i zámecký park, který se rozkládá na ploše asi tři hektary. Je upravený v anglickém stylu. Rostou zde různé druhy borovic, smrků, jedlí, tsuga, jinan dvoulaločný, tis nebo červený buk. V podrostu stromů roste v hojném počtu i česnek medvědí a řada dalších květin české přírody.
Další památkou, kterou minulý režim nechal zdevastovat, byl místní pivovar. Byť měl za sebou dlouholetou historii sahající až do roku 1597, kdy jej založil olomoucký biskup Vilém Prusinovský.
Vaří pivo jako kdysi
Malý pivovárek zpočátku vyráběl pětadvacet sudů piva, které jako deputát dostávali panští úředníci. Na hukvaldském panství se tehdy pěstoval i chmel, ječmen se vozil od sedláků z Hané. Ke kvalitě piva přispívala výborná voda z Kazničova a v neposlední řadě i dobré sklepy.
Hukvaldské pivo se prý vozilo i na císařský dvůr Františka Josefa I. Pivovar několikrát vyhořel, vždy však byl znovu obnoven. V roce 1948 se dočkal znárodnění. Po něm jej převzaly Pivovary Přerov. V polovině padesátých let minulého století se tu vařil i tmavý šestnáctistupňový Ondráš.
Od roku 1945 až do konce v roce 1970 tam byl sládkem Květoslav Cásek. Mimo to, že byl výborný odborník, byl i neústupný bojovník za to, aby zdejší pivovar zůstal zachovaný. To se však bohužel nepodařilo.
V roce 1970 přišel jeho konec. Na starou tradici se ovšem pokouší navázat místní minipivovar, který vznikl v roce 2003.Na počátku celé akce obnovení vaření piva byl obrovský skok do neznáma. Majitel sklenovské hospody se rozhodl odkoupit technologii na výrobu piva ze zrušeného minipivovaru v Žabni. Od května do konce roku 2003 probíhaly stavební úpravy částí hospody, kde z původních skladovacích prostor postupně budovali varnu, spilku a ležácký sklep.
V lednu 2004 tam uvařili první várku a kvasnicové pivo lidem zachutnalo. Nijak se neupravuje, obsahuje tedy veškeré významné prvky včetně vitaminu B, které jsou ve velkých průmyslových provozech odstraněny filtrací a pasterizací. Pivo má jemný zákal a specifickou chuť jako kdysi. A snad i chutná jako kdysi.
HRAD HUKVALDY
Otevírací doba:
• sobota, neděle, státní a ostatní svátky (dny pracovního klidu)
9:00–12:30, 13:00–16:00
Ceník vstupného:
• dospělí: 70 korun
• důchodci a studenti: 50 korun
• dítě – 15–18 let: 50 korun
• dítě – 3–15 let, držitel průkazu ZTP/P, pes: 20 korun
