Přestože je dělí necelých třicet kilometrů, nedají se Lišov a Stráž nad Nežárkou srovnat. Jaký je mezi nimi rozdíl? Lišov nemá silniční obchvat a Stráž ano. Sedmička zjistila, že tato dopravní vymoženost ovlivní všechny obyvatele města.
V Lišově to vypadá každý den stejně. Mladá maminka přijíždí s kočárkem k okraji chodníku a otáčí hlavou na jednu stranu a na druhou. Rušná hlavní lišovská ulice se stovkami aut ale ženě nedovolí přejít na druhou stranu. Takže přichází na řadu další rozhlížení. Z leva by to asi šlo, ale směrem od Budějovic přijíždí kamion.
Maminka už vypadá rezignovaně. Ale pozor, jedno z aut zastavuje před přechodem. Sláva, oddechne si a vkročí do ulice i s kočárem. Jenže auta ve druhém směru jedou dál. Takže zase čeká, tentokrát v půlce přechodu. Až asi třetí auto zastaví, mladá maminka konečně přejde rušnou třídu celou.
Je libo adrenalin?
Zanedlouho se u přechodu ozve rána, jeden z řidičů zase pouštěl chodce na přechodu, ale další šofér už to neubrzdil. Místní si už zvykli, že v Lišově jsou podobné situace běžné, a přejít silnici, která dělí město na dvě půlky, se rovná dobrému adrenalinovému zážitku.
„Už aby obchvat byl, protože my bydlíme přímo na hlavní třídě a je to opravdu katastrofa. Přes den nejezdí lidé tak hrozně, ale v noci je to příšerné. Kamiony se vždycky rozjedou dolů na Třeboň, a jak jezdí rychle přes kanály, tak nám se otřásají všechna okna,“ ukazuje rukou Alena Bajerová.
Hustý provoz se také podepisuje na domech lemujících hlavní silnici. „Slibují obchvat už léta a pořád nic. Tady se nám hlavně jedná o kamiony, hlavně ty chceme odtud odklonit. Když se podíváte, tak se tady pomalu nedá ani přejít. Pustí vás jeden, ale z druhé strany vás auta skoro přejedou. To už se mi stalo hodněkrát,“ lamentuje Bajerová a dodává, že Lišovským moc nepomáhá ani policie, která by se podle ní mohla věnovat problému města nábytku intenzivněji.
Opačně je na tom Stráž nad Nežárkou. Malé městečko za Třeboní také celá léta trápila hustá doprava a těžké kamiony. Nejen ty se navíc musely proplétat úzkou zatáčkou u zámečku, který si ve dvacátých letech minulého století koupila světoznámá pěvkyně Ema Destinová. Od roku 2007, kdy za městem vyrostl obchvat, je však na návsi už klid.
A je to také na první pohled ihned patrné. Po hlavní ulici projede jedno auto v rozmezí několika minut, a proto se dá s trochou nadsázky říci, že místní mohou na silnici třeba i tancovat.
Už na příjezdu do Stráže směrem od Třeboně řidiče překvapí vrstva sněhu na silnici, protože jej nemá ani kdo pořádně ujezdit. Ve Stráži se už dnes dá těžko poznat, že tudy ještě před pár lety vedl jeden z tahů z Českých Budějovic přes Jindřichův Hradec až do Humpolce na dálnici D1. Obchvat ze Stráže udělal poklidné městečko, kde sem tam projede osobní nebo nákladní automobil. Tamní obyvatelé jsou spokojení. „Určitě, lidi si to tady chválí. Je to ve Stráži klidnější. Pro obyvatele města se situace s obchvatem zlepšila. Ale asi je pravda, že v hospůdkách mají teď menší kšefty,“ říká jedna z obyvatelek před samoobsluhou. Další z místních si i tak myslí, že cestu si do restaurace na jídlo řidiči najdou i přesto.
Druhá strana mince
„Lidé si sem zajedou. Dřív to opravdu bylo hrozné, vždyť jsme skoro ani nemohli přejít silnici, co tu jezdilo aut. Zaplať pánbůh, že je obchvat už hotový,“ doplňuje další z nakupujících žen.
Každá mince má ale rub i líc. Takže i obchvaty měst a obcí mají svá negativa. Tím, že veškerý dopravní tranzit objíždí města, přímo uvnitř je mrtvo. Dobře to dokazují restaurace přímo na hlavních tazích. Ve Stráži je jich na návsi hned několik a i v době obědů rozhodně nepraskají ve švech.
„Je znát, že přes Stráž jezdí teď daleko méně aut než před obchvatem. To zajisté. Takže sem k nám chodí převážně místní lidé. Před tím, než se ještě jezdilo přes obchvat, k nám jezdili na jídlo řidiči kamionů, obchodní zástupci a další. Je tedy pravda, že úbytek klientů je ta horší stránka obchvatu,“ je si dobře vědomý Filip Korbel, majitel restaurace Nežárka přímo na hlavní silnici. Ale také chápe místní. „Já nejsem přímo ze Stráže, je mi však jasné, že pro zdejší lidi je obchvat výborné řešení. Tolik aut, to byla pro ně veliká zátěž,“ dodává hostinský.
V tomto ohledu si zase úplně naopak mnou ruce Lišovští. Tisíce řidičů, kteří jezdí přes Lišov, mají hned několik restaurací přímo po ruce u hlavního tahu. Takže tady je přes obědy dost plno.
„Objížďka Lišova by mi klienty asi opravdu ubrala. O podobných starostech ve Stráži nad Nežárkou také vím,“ říká Tomáš Jelínek z hospody Na Obci, když roztáčí další pivo svým hostům. Mezitím se u stolů střídají další strávníci.
„Je jasné, že stavba obchvatu tady nějakou práci na čas přinese, ale až to bude hotové, tak to už bude horší. Všichni lidé budou jezdit mimo Lišov. Protože i dnes k nám jezdí hodně cizích lidí. Spoustu hostů máme i z Budějovic, chodí k nám řidiči kamionů a ti, kteří tu jen projíždějí. Sám bydlím v Lišově, ale obchvat tedy nikterak neřeším. Vím, že spousta lidí je pro stavbu a někdo zase naopak říká, že ne. Je to dvousečné,“ krčí Jelínek rameny.
Na druhou stranu menší prodejny sedacích souprav by se odklonění dopravy mimo město nikterak výrazně nedotklo. „K nám jezdí lidé hodně, ale jen když si předem zjistí přes internet, kde sídlíme. Zákazníků, kteří by přijeli náhodně a viděli nás z ulice, těch moc není,“ říká prodavačka.
Případů je víc
Příklad Stráže nad Nežárkou anebo Lišova není v jižních Čechách jediný. Podobně na tom jako dnes v Lišově byli před mnoha lety v Rudolfově, v Písku nebo ve Vodňanech. Všechna tato města si už dávno oddechla, hlavní tahy vedou dál od jejich center.
Za svůj obchvat v dnešní době bojují obyvatelé Trhových Svinů, Plané nad Lužnicí, Soběslavi anebo obcí, jako jsou Dasné či Češnovice na tahu vedoucím směrem na Písek. I když už jsou plány objížděk na papíře, chybí na jejich stavby peníze. V některých případech se vybudování nové silnice nelíbí ekologům či nejrůznějším sdružením. Proto se starostové snaží postupovat alespoň po malých krůčcích, aby svým obyvatelům usnadnili život v blízkosti projíždějících aut. Dasné tak například vyznačilo a zvýraznilo přechody pro chodce a rychlost řidičů hlídá radar. Také proto, že lidé z Dasného nebo z Češnovic mají stejné zkušenosti jako Lišovští. Shodují se tak, že za plného provozu je takřka nemožné přejít z jedné strany silnice na druhou.
„Stará centra měst nebyla stavěná na tolik aut, co jezdí dnes po silnicích. Takže obchvaty by se stavět měly, stoprocentně. O zlepšení života ve městech, kde projíždíte skrz, ani není třeba moc diskutovat. Nehledě na to, že i nám řidičům obchvaty měst podstatně zkracují cestu,“ míní pětačtyřicetiletý profesionální řidič Mojmír Dlouhý.
Šofér menší dodávky tak nemá ani moc pochopení pro ekology, kteří řadu dopravních staveb bojkotují.
„Opravdu nevím, o co jim jde. Snad zdraví a bezpečí člověka by mělo být na prvním místě, ne? Já bych je chtěl vidět, kdyby měli bydlet někde u hlavní silnice třeba v Plané nad Lužnicí, jak by pak mluvili. Snad každý rozumný člověk by měl být pro stavbu těchto silnic,“ myslí si Dlouhý. Kapitolou samou o sobě je odvedení dopravy z krajské metropole. To by měla vyřešit léta chystaná a připravovaná dálnice D3, která povede z Prahy do Českých Budějovic.
A samotný úsek dálnice od Úsilného po Vidov by měl sloužit jako obchvat téměř stotisícového města. Jenže ani na dálnici nemá stát dost peněz, tak je zatím vše ve fázi úvah a příprav.
Nyní se tak veškerá doprava, která směřuje z Prahy dál na jih nebo do Rakouska, musí proplétat Budějovicemi.
Naváže silnice R3
V současné době už slouží řidičům kousek dálnice D3 u Chotovin nedaleko Tábora a staví se úsek právě z Tábora do Veselí nad Lužnicí. Po jeho dokončení si oddechnou hlavně lidé z Plané nad Lužnicí, kde přes den projedou tisícovky automobilů.
Dálnice D3 pak bude z Veselí nad Lužnicí pokračovat směrem na Budějovice, kde by měla končit. Navazovat na ni má podle plánů rychlostní silnice R3, která spojí krajskou metropoli s rakouskými hranicemi u Dolního Dvořiště.
