Na Palici se už nepopravuje, Všivárna slouží nejchudším dodnes | E15.cz

Na Palici se už nepopravuje, Všivárna slouží nejchudším dodnes

Masné krámy, Šindelnu a Kozí plácek zná v Hradci každý. Z čeho ale místní názvy vznikly, ví málokdo. Sedmička objasňuje původ některých z nich.

U Kohoušků. Tak zněla odpověď, když majitel bytu navigoval Romana Galka, který si chtěl v Klášterské ulici najít bydlení. „Hned mi bylo jasné, že jde o octárnu,“ říká Galek. Jako rodilý Hradečák neomylně zamířil do domu, kde rodina Kohoušků vyrábí ocet od dvacátých let minulého století.
Souvislost s jídlem má i další dům v centru Hradce. Podle řeznických krámků, které v přízemí sídlily už od začátku devatenáctého století, dostal dům číslo 82/I na náměstí Míru název Masné krámy.
Ne vždycky je ale původ názvu hned jasný. Redakce Sedmičky proto vybrala dalších sedm pojmenování, které se v Hradci běžně používají.

Vajbrtruc

Budovu bývalé lesní správy v Mlýnské ulici líčí jako místo radovánek a veselých pitek hrané prohlídky města nazvané Večerní toulky bájným Hradcem. A nejsou daleko od pravdy. V šestnáctém století tu byla pazderna, v níž se zpracovával len. O několik desítek let později ji ale jezuité přebudovali na odpočinkový letohrádek. Poté, co Vajbrtruc opustili, se tady konaly velké taneční bály. Z jednoho takového odnesl tancechtivou Káču dokonce čert. Alespoň se to píše v baladě Čert a Káča z Vajbrtrucu a také v divadelní hře Růženy Podhorské. Ústy jedné ze svých divadelních postav nabízí i vysvětlení, proč dostala vila název Vajbrtruc. „Děvčata prý nechtěla natruc tančit se svými hochy, až únos Káči jim otevřel oči,“ říká bývalá knihovnice Anna Brabcová.
Název vznikl počeštěním německého weibertrutz, tedy ženský vzdor. Archivář František Teplý nabízí i jiné než pohádkové vysvětlení. Po skončení sezonní práce pořádaly ženy v pazderně zábavu, kam nesměli muži.

Všivárna

Hanlivý název zůstal domku v Denisově ulici za městem směrem na Jindřiš dodnes. Patří městu, které tu stejně jako v minulosti ubytovává nejchudší obyvatele. Bydlení tady nabízejí lidem v nouzi. V nízkém domku žijí lidé na okraji společnosti, podobně jako na Šindelně. „Je tam sedm obsazených bytů. Přidělujeme je jako náhradní bydlení,“ vysvětlila Věra Sedláčková, vedoucí odboru správy majetku města.

Kozí plácek

Zákostelecké náměstí je sice opravdu za kostelem, ale málokdo mu řekne jinak než Kozí plácek. I když je možné, že se tady v minulosti opravdu prodávaly kozy, zřejmě je brzy vystřídali hrnčíři se svými výrobky. Podle starých katastrálních map neslo místo název i Hrneční trh nebo Hrnečný rynek. V první polovině osmnáctého století tady nechal probošt Khun postavit školu, kde se až pět set žáků učilo číst, psát a počítat. A z Hrnečného rynku bylo rázem Školní náměstí.
„Název Kozí plácek se traduje v každém větším městě. Nevím ale o tom, že by se to v Hradci používalo jako oficiální název,“ říká historik Muzea Jindřichohradecka František Fürbach.

Fedrpuš

Tomu, kdo míří do Jindřichova Hradce od Nové Bystřice, se z Fedrpuše naskytne jedinečný pohled na město. Fedrpuš je totiž kopec s lesem nad městem, kudy vede hlavní silnice na rakouské hranice. Název si vysloužil díky svému tvaru, který za rakouské monarchie připomínal parádní policejní klobouk s péřovým chocholem. Ten se nazýval Federbusch.
Dnes je název Fedrpuš synonymem hlavně pro skládku odpadu. Kromě Jindřichova Hradce sem svážejí odpad i okolní obce.

Šajba

Na procházku se psem a v zimě na běžky. Tak nejčastěji znají místní lidé Šajbu. Jde o lesnatou část podél silnice ve směru na Jindřiš. V minulosti ale místo procházkám rozhodně nepřálo. Vojenská posádka si tady v druhé polovině devatenáctého století vybudovala rozsáhlou střelnici pro ruční palné zbraně. Vojáci tady navršili tři mohutné valy. Zachoval se ten nejvyšší a za ním kvůli stavbě úzkokolejné trati postavili dělníci kamennou zeď. Střelnici používali jak čeští vojáci, tak později i wehrmacht. Místo prvních dvou valů založili rybáři násadový rybník. Šajba se říká řemenici. Slangově se tak označuje velká rána nebo vysoká hodnost.

Šindelna

Stejně jako Všivárna nemá ani Šindelna mezi Hradečáky dobrou pověst. V domě je totiž třiadvacet bytů pro neplatiče z Jindřichova Hradce. Bydlí tady převážně Romové. Jak zmiňuje Komunitní plán, typická je pro toto místo častá agresivita obyvatel, a to jak mezi sebou, tak i navenek. Kolem domu je velký nepořádek a daří se tu drobné kriminalitě. Neplatičům teče v domě jen studená voda. Šindelna, původně také soukenická valcha, získala svoje jméno podle výroby šindele. Živnosti se ale v domě střídaly. Z tkalcovské školy se stala přádelna a poté právě výrobna šindele. Hospodařili tady i rybáři, kteří si tu zřídili haltýř – sádku na ryby. Nějaký čas fungovala na Šindelně i malá vodní elektrárna.

Na Palici

Místo, kde vykonávali hrdelní rozsudky, už dnes Palice ani zdánlivě nepřipomíná. Na kopci na okraji Hradce směrem na Buk stojí pestrobarevné rodinné domky. K minulosti se hlásí jen kamenný sloup na okraji pole. „Jindřichův Hradec neměl svého kata a jen si ho půjčoval. Je pravděpodobné, že se rozsudky vykonávaly právě tady. Stejný název se používal i v jiných městech,“ říká archeolog Vladislav Burian. Ten na místě před stavbou domků prováděl archeologický dozor. Podle jeho slov očekával, že na místě objeví něco zajímavého, například seskupení kamenů. Nic tady ale nebylo.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!