Naděje Evropy v klíčovém oboru. Dodavatel prvního kvantového počítače v Česku získal další miliardy
Espoo je menší finské město se zhruba 320 tisíci obyvateli. Přesto v něm sídlí řada špičkových výzkumných institucí a technologických firem, jako je dodavatel 5G sítí Nokia nebo herní studio Remedy. Své senzorické čipy zde vyrábí i česká firma Advacam. Teď v oblasti roste další potenciální velká značka, jakou místy tápající Evropa potřebuje. Tamní výrobce kvantových počítačů, který kromě jiného nedávno dodal první takový stroj do České republiky, získal další mohutnou investici, díky níž chce soupeřit s konkurenty z USA. Startup navíc dosáhl statusu jednorožce, má tedy vyšší hodnotu, než je miliarda dolarů.
Společnost IQM Quantum Computers vznikla v roce 2018 jakožto výsledek silného finského vědeckého výzkumu. Firma v Espoo vyrábí vlastní kvantové čipy a celé kvantové počítače. Ty slibují přinést revoluci do řady oborů, například ve vývoji léčiv. Zřejmě také brzy zvládnou prolamovat současné šifry. Na rozdíl od klasických počítačů nepracují s binárními stavy (bity s hodnotami 0 či 1), ale s více stavy zároveň (takzvanými qubity), takže některé typy operací zvládají mnohonásobně rychleji.
IQM před pár dny získala čerstvou investici ve výši 320 milionů dolarů, asi 6,6 miliardy korun. Celkově už nabrala 569 milionů dolarů, necelých 12 miliard korun. Mezi investory patří Evropská investiční banka, Evropská rada pro inovace nebo evropské fondy a firmy jako Schwarz Group a Bayern Kapital. Hlavním investorem je americký fond Ten Eleven Ventures.
IQM je pro Evropu nadějí, že bude mít ve slibném a strategickém oboru relevantního hráče. Velmoci jako USA nebo Čína do oblasti lijí velké množství financí a hlídají si, kdo k těmto technologiím bude mít přístup a bude do nich moci investovat (kvůli zmíněnému prolamování šifer a bezpečnosti). Například český fond Tensor Ventures, který nedávno prodal svůj první kvantový startup, drží podíl v americké kvantové čipové firmě QC82, kvůli čemuž bylo nutné projít náročným prověřováním americké vlády.
IQM už se podařilo prodat 15 kvantových počítačů. Jeden je na Tchaj-wanu, druhý v Jižní Koreji a většina v Evropě. Firmě se nedávno podařil průlom, když jeden takový stroj s 20 qubity dodala americkým Národním laboratořím Oak Ridge. Ty jsou jedním z tamních klíčových výzkumných center spadajících pod ministerstvo energetiky, věnují se mimo jiné jaderné energetice (Oak Ridge byla součást projektu Manhattan) a novým materiálům.
Michal Křelina, odborník na kvantové počítače radící například NATO, označil prodej evropského kvantového počítače americké vládě za husarský kousek. Tendencí USA je totiž upřednostňovat domácí výrobce a zakázkami a výzkumem jim pomáhat v růstu a expanzi do zahraničí.
Národní laboratoře Oak Ridge začlení kvantový počítač od IQM do své infrastruktury tradičních superpočítačů. Ty mají na nejvyšší úrovni – v laboratořích běží i druhý nejvýkonnější superstroj planety Frontier.
IQM už má zářez i v České republice. Národní superpočítačové centrum IT4Innovations při VŠB-TUO v Ostravě od Finů začátkem letošního roku koupilo vůbec první kvantový počítač u nás. Jmenuje se Vlq (Vlk), disponuje 24 qubity a vyšel na 125 milionů korun (plus 50 milionů na provoz). Česko bude výpočetní výkon Vlka poskytovat i Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Německu, Norsku, Polsku a Švédsku.
IQM nově získané prostředky použije na další investice do výroby ve Finsku. Firma chce zvýšit kvalitu a množství qubitů, díky čemuž tyto stroje budou užitečnější v praxi. IQM chce také rozvinout softwarovou část, pomocí čehož by mělo být možné kvantové počítače jednodušeji ovládat a programovat.
„Také se zaměříme na další silnou obchodní expanzi v USA a na globálních trzích,“ doplnil Jan Goetz, spoluzakladatel a výkonný ředitel IQM.
Finský podnik soupeří s americkými startupy jako IonQ nebo D-Wave a korporacemi typu IBM, Microsoft a Google. Ty mají výhodu ve štědřejším financování. „Evropské kvantové firmy mají ve srovnání s protějšky z Ameriky horší přístup ke kapitálu. Evropská unie přitahuje pouze pět procent globálního privátního financování, zatímco v USA je to 50 procent,“ shrnula místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
Komise proto rozjela několik aktivit, které mají kvantový obor podpořit, včetně prototypovací výroby, investic do výzkumu a vývoje nebo budování evropské kvantové sítě. Obor v rámci EU podle Virkkunenové do roku 2040 zaměstná tisíce odborníků. IQM má dnes asi 350 lidí.
