Asi dvě desítky odsouzených k smrti vedl popravčí na Soudní vrch na Větruši a ještě v roce 1680 tamní šibenice oběsila čtyři muže.
Uvádějí to archivní záznamy o popravišti nad ústeckým centrem. Začátkem osmnáctého století přišlo Ústí nad Labem o hrdelní právo a s popravami byl konec. Bylo jich ale tak málo, že město kata ani nezaměstnávalo.
„Ústečtí popraviště příliš nevyužívali. Město si kata půjčovalo z nedalekých Litoměřic,“ potvrzuje ústecký archivář Vladimír Kaiser. Než kat ze sousedního města dorazil, zavírali zločince do šatlavy.
Popraviště připomínalo zvýšené divadelní pódium, aby lidé z průvodu, který vyprovázel odsouzeného, dobře viděli. Popraviště stojí na hraně svahu nad pravým břehem Bíliny, asi tři sta metrů západně od Větruše. Vedla k němu cesta od Bílinské brány z opevněného města po mostě přes řeku Bílinu, Soudní stezka, kterou na přelomu devatenáctého a dvacátého století poničil sesuv půdy.
Když nastoupila na trůn Marie Terezie, vydala první trestní zákoník, takzvaný Tereziánský trestní kodex. Nesmělo se popravovat, ale mučit ano.
Přítrž popravám
„Mučení zrušil až Mariin syn Josef II., který poprvé v českých zemích zrušil i trest smrti,“ uvádí fakta z historie vědecký tajemník Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.
Po josefínských reformách zanikly dřevěné části popraviště a začala chátrat i kamenná část. Až zůstaly jen zbytky středověké zdi. Obklopila ji zahrádkářská kolonie. Při opravě dominanty města Větruše opravili i popraviště. Dali je do původní podoby, ale místo šibenice stojí dřevěný kříž. Větruši zpřístupnili v prosinci 2005. Pět let nato začala jezdit lanová dráha z centra na Větruši a zpět. V jejím areálu se nacházejí sportoviště, dětské hřiště, přírodní a zrcadlové bludiště.
Šibenice v Jiřetíně
Také v Jiřetíně pod Jedlovou stávala šibenice. Na Šibeničním vrchu asi jeden kilometr západně od města, které užívalo právo hrdelní do roku 1765. Například 12. října 1747 odsoudili na šibenici pro svatokrádežný zločin legendárního loupežníka Friedricha Raucha. Lidové pověsti ho líčí jako sirotka odsouzeného k smrti kvůli tomu, že ztratil koně patřícího sedlákovi, u něhož sloužil. Lidé, kteří jej litovali, mu ale pomohli k útěku z vězení a od té doby se měl skrývat v jeskyni Komora na Malém Stožci. Z nouze se stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával. V jeskyni po něm zůstaly cenné věci.
ATRAKCE NA VĚTRUŠI
• Zrcadlové bludiště s dvanácti pokřivenými zrcadly, která různě deformují postavu, a čtrnácti zrcadly, která ztěžují orientaci.
• V sousedství zrcadlového bludiště se nachází labyrint zelených tújí přírodního bludiště.
• Součástí Větruše je třicet metrů vysoká vyhlídková věž, která slouží jako rozhledna. Je z ní vidět na labské údolí a Ústí nad Labem.
• Pro lepší orientaci jsou ve věži umístěné panoramatické fotografie s označením zajímavých míst.
• Otevírací doba je od pondělí do neděle od 9.00 do 16.00.
• Vstupné činí 10 korun, důchodci a děti mají vstup zdarma.
