Na statku Koloredov zuří normalizace

Červená hvězda se srpem a kladivem pod plechovou střechou, na nástěnce agitační hesla a pozvánka na výkup králičích kožek s informacemi u soudruha Koželuha. Po rozlehlém statku v Koloredově chodí lidé v montérkách, zástěrách a gumovkách. Mnozí známí herci jsou vymódění k nepoznání, a přece tak povědomě.
„Čest, soudruhu, jsem rád, že jsi přijel.“ „To víš, dobrým věcem musíme pomáhat. A ty, Jano, nezapomeň, že kdo nejde s námi, jde proti nám,“ zaznívá na place dialog, který funguje jako tobogan do pokrytecké atmosféry sedmdesátých let.
Trochu příjemnější nostalgii vzbuzuje naleštěná černá Tatra 603, kterou tajemník přijíždí. Za ním se hrnou doboví televizní redaktoři s legračně velkými nahrávacími přístroji.
Tak vzniká pokračování Zdivočelé země, které diváci na obrazovkách uvidí v roce 2012. „Doufám, že čtvrtá série bude plná silných emocí. Za normalizace nešlo o život, ale zase se lámal charakter,“ naznačil režisér Hynek Bočan.
Seriál České televize mapuje poválečnou historii republiky. Nejnovější třináctidílná řada začíná a končí v roce 1990, ale podstata příběhu se odehrává v letech 1976 až 1978.
Statek v Koloredově u Nevězic označil režisér za klíčový pro celý příběh. Stává se novým domovem hrdiny seriálu Zdivočelá země Antonína Maděry, kterého hraje Martin Dejdar, a jeho rodiny.
„Najdou tady všechno – klid i neklid, zklamání, radost i lásky,“ shrnul režisér, který má podíl i na scénáři. Ten napsal Jiří Stránský podle osudů politických vězňů, k nimž také patřil. „Začal jsem to psát ze vzteku,“ řekl autor. Těší ho velká sledovanost, zvláště při posledním opakování prý přibylo hodně mladých lidí. A školy dokonce seriál využívají jako učební pomůcku, když chtějí vysvětlit, jaká byla doba.
Filmaři dali schwarzenberskému statku poblíž Zvíkova název Lučina. Vybrali ho proto, že byl dostatečně zničený, aby hrdinům vyrazil dech. Ale opravili si ho, hlavní část je bíle natřená. Jenom když se člověk rozhlédne kolem dokola, padne na něj děs, že se tam udře. Nejoptimističtěji vypadají dva koně v ohradě a tajemník Vokoun nabízející Janě od krav teplé místečko projektantky. Herci Tomáš Pavelka a Petra Špalková trpělivě opakují scénu, dokud šestsettrojka nevjede do dvora na vteřinu přesně.
Sedmdesátá léta, v nichž se většina dílů odehrává, semelou někoho méně, jiného více, ale dotknou se každého. Hlavního hrdinu Antonína Maděru čeká velký vnitřní boj. „Není to ani tak o násilí fyzickém jako o psychickém. O tom, co prožívali uvnitř sebe a jak zrůdný je režim, co to dělá s charaktery lidí. I těch, u nichž máte pocit, že jsou pevní a nezlomní. Prostě člověk si zvykne na všechno,“ podotkl Martin Dejdar. Po dvou letech strávených v roli Ozzáka si návrat k charakternímu Maděrovi užívá jako šanci jiného hereckého projevu. A je šťastný, že účinkuje v seriálu, kterému se podaří shrnout pětačtyřicet dějin Československa. Na konci se dočká uznání, takže k pětasedmdesátinám se může těšit i na gratulace od Václava Havla.