Na tenisové kurty mohou i ti nejmenší

Na tenisovou dráhu mohou vyrazit děti i v útlém věku. Klidně ve čtyřech letech.

Nejmenší děti začínají s tenisem velmi pomalu. Než se dostanou na velké kurty s klasickým míčkem, může to trvat dlouhé měsíce.

„Souvisí to samozřejmě i s výškou dětí. My ve Zlíně hrajeme s těmi nejmenšími takzvaný minitenis na menších kurtech, s lehčími míčky, kratšími raketami i nižší sítí,“ řekl hlavní trenér tenisového klubu SK Zlín Jan Macharáček.

Trenéři ve Zlíně učí základní údery více než sto dvacet dětí. „Máme i předpřípravku, kde se ti úplně nejmenší učí zábavnou formou obratnosti a koordinaci,“ vysvětlil Macharáček.

Mládežnickou základnu tvoří ve Zlíně kromě „capartů“ i další skupiny. Téměř čtyřicet dětí v kategorii minitenis, stejný počet hraje tak zvaný babytenis a padesát malých sportovců už má registraci a hraje na normálních kurtech.

„Ti malí trénují dvakrát týdně v menších skupinkách, starší nad deset let pak s výjimkou víkendů denně. Díky minitenisu jsou děti schopné hrát už za rok mezi sebou zápasy, což je více baví a motivuje do tréninku,“ dodal Macharáček.

Tenis nepatří mezi levné sporty, u těch nejmenších ale rodiče žádné přemrštěné sumy platit nemusí. Roční příspěvky se pohybují od dvou do tří tisíc korun podle toho, jak často hrají děti v hale. „U starších už to samozřejmě stojí trochu víc. Rodiče musí kupovat i raketu, ta ale u dětí nepředstavuje zásadní položku, stačí pětistovka,“ tvrdí zlínský trenér.

Solidně funguje tenisový klub i v Otrokovicích. „Máme tady desítky dětí od pěti let, tréninky jsou pravidelně v malých skupinkách pod vedením kvalifikovaných koučů s několikaletou praxí,“ řekl šéftrenér tenisového klubu TJ Jiskra Otrokovice Stanislav Nebojsa. V polovině dubna startuje oddíl Tenisovou školu 2010. „Přihlásit se mohou děti od pěti do osmi let. Informační schůzka o průběhu školy bude v pondělí 12. dubna a ve středu 14. dubna vždy od pěti do šesti odpoledne na kurtech na Štěrkovišti,“ dodal Nebojsa.

Tenis má jako nekontaktní sport jednu výhodu, alespoň u mládeže jsou zranění naprostou výjimkou. „Samozřejmě si občas může někdo vyvrtnout kotník nebo zhmoždit zápěstí či rameno, ale u dětí se to stává zcela ojediněle,“ vysvětlil dětský lékař Jaroslav Stejskal.