Na tribuně bedlivě sledují každý faul. Mají strach o své muže

Své chotě následují až do arény, hokej s nimi sledují i doma v televizi. Manželkám českobudějovických hokejistů se na jihu Čech líbí.

Jaromír Jágr a Inna Puhajková, Tomáš Plekanec a zpěvačka Lucie Vondráčková anebo Patrik Eliáš a bývalá moderátorka Petra Voláková. Čeští hokejisté často tvoří slavné páry. Sedmička prozkoumala partnerský život českobudějovických hokejistů a vyzpovídala jejich manželky.

V menším útulném domku se žlutou fasádou v Litvínovicíchse stará o tři děti Milena Ptáčková, manželka kapitána HC Mountfield. Usměvavá žena dává sedmiměsíčního syna Frantu na starost tatínkovi a ochotně se rozvypráví.

„My jsme měli to štěstí, že jsme s Františkem tolik po světě anebo i po republice nekočovali,“ naráží Milena Ptáčková hned na první úskalí v životě s profesionálním hokejistou. Ten totiž může každou sezonu hrát v jiném klubu, což znamená neustálé stěhování z místa na místo.

„Proto si nedovedu moc představit ty, co žijí někde v zahraničí. Odjedou na cizí místo, všechno si musejí vzít s sebou, a pak například zase na měsíc přijedou. My jsme tady v Litvínovicích celý týden, domů do Prahy jezdíme v sobotu po tréninku a v neděli brzo ráno zase jezdíme zpátky,“ objasňuje Ptáčková. Milenu Ptáčkovou v dětství přivedl na hokej tatínek, a proto ani jiný život než s hokejistou nepoznala. „Určitě si myslím, že někteří lidé si život se sportovcem neumějí představit a může jim to připadat jiné. Mně určitě ne,“ říká s úsměvem paní domu.

Doma sama? To ne

František Ptáček za celou svoji bohatou kariéru, kdy přesáhl tisícovku extraligových zápasů, hrál pouze v pražské Spartě, chvíli v Karlových Varech a teď v Budějovicích. „Do Varů jsme se stěhovali, když byl nejstarší holce rok. Tam jsme byli rok a půl. Pak jsme zase byli na nějaký čas v Praze a potom už šel manžel sem. Tady byl prvního půl roku sám. To bylo pro mne nejvíc náročné. Být doma sama. Hlavně jsme to pozorovali na dětech. Mladší holka byla do té doby mamánek, a když tatínek odjel, začala brečet a podobně. Pak jsme se tedy rozhodli, že kvůli tomu se do Budějovic nastěhujeme,“ líčí žena budějovického kapitána. Zatím Ptáčkovi nemuseli řešit situaci, kdy by šestatřicetiletý obránce dostal nabídku ze zahraničí. Například z Ruska, které je pro české špičkové hokejisty v současné době hodně lákavé.

„Kolikrát jsme si s Frantou sedli a říkali, co kdyby podobná nabídka přišla, co budeme dělat. Osobně bych chtěla jít s ním, ale asi to nejde úplně všude. Kdyby například podepsal smlouvu na rok, tak to bychom byli asi tady. Pokud by manžel dostal delší kontrakt, řešili bychom to tak, aby v Čechách děti absolvovaly povinnou školní docházku,“ přemýšlí nahlas Ptáčková.

Další hrozbou pro manželky hokejistů bývají zranění. A někdy dost ošklivá. Není proto divu, že ženy na tribuně sledují každý zákrok na svého muže bedlivěji než ostatní diváci. „Jsem strašpytel, takže hlídám každý souboj u mantinelu, to ano,“ říká s úsměvem Ptáčková.

Doma se však o hokeji příliš často nebaví. „Občas mi řekne, že dnes to třeba šlo nebo to bylo horší, ale jinak ne. Ale v televizi si klidně pustíme pořad Buly, mě hokej bavil už od mládí, kdy jsem s Frantou ještě nechodila. Také teď spolu občas koukáme na nároďák, ale jen do té doby, než si děti televizi přepnou na něco jiného,“ podotýká manželka hokejisty.

Z kroužku rychle domů

Od sezony 2008–2009 žijí Ptáčkovi na jihu Čech a na bydlení mimo Prahu si už stačili zvyknout. „Líbí se mi tu, hlavně co se rodiny týče. V Praze měly holky kroužky, takže jsme hodinu a půl trávili v autě. Ale tady je odvezeme na místo, vrátíme se v klidu domů. Je to tu daleko pohodlnější. Pěšky to máme na stadion opravdu kousek,“ říká Ptáčková.

Rodina hráče s číslem dvě na dresu není jediná, která mezi hokejisty zapustila své kořeny právě v Litvínovicích. V domku, kde dnes Ptáčkovi bydlí, bydlel také trenér Ernest Bokroš, který na jihu Čech trénoval.

„Uvidíme, jak dlouho tady ještě budeme. To zatím nevíme, protože letos nám končí smlouva. Kdybychom měli v Budějovicích zůstat, asi se poohlédneme po něčem vlastním. Také si umíme představit, že bychom tady na jihu zůstali napořád. Může tedy nastat ta varianta, že prodáme bydlení v Praze a budeme v Budějovicích. I když holky mají k Praze vztah, mají tam babičky a dědečky, ale zvykli jsme si tady. Ještě nedávno starší dcera, která chodí do čtvrté třídy, říkala, že chce zpátky do Prahy. Poslední dobou obrátila. Má tu už i kamarádky,“ vykládá maminka, která si pochvaluje nejen České Budějovice. Při rodinných výletech stihli navštívit Český Krumlov anebo Lipno.

„Holky se na Lipně naučily lyžovat. Nám se tam moc líbí. Dcery dáme instruktorům a my můžeme jít na horkou čokoládu a jít se projít s kočárkem. Praha je na podobný život hodně rychlá. Třeba tady jednou povede dálnice do Prahy, to bychom tam byli za hodinku. Snad se jí dočkáme,“ doufá Ptáčková. O pár kilometrů dál od Ptáčků bydlí další muž z týmu a jeho rodina. Třiatřicetiletý Jiří Šimánek je českobudějovický odchovanec. Proto starosti s tím, kde mít střechu nad hlavou, Jiřímu a jeho ženě Janě odpadly.

Dcery chtěly za tátou

„Když byl Jirka na chvíli v Liberci, přestěhovali jsme se tam kvůli tomu, že jsme tehdy měli malou Adélku. Klub mu pomohl sehnat byt. Pokud by manžel dostal nabídku hrát někam do Evropy, tak to bychom řešili podobně. Protože naše dvě dcery jsou na Jirku hrozně fixované. A vlastně Jirka na ně také. Už kvůli tomu bych chtěla, aby byly holky s ním. Chvíli se to dá vydržet, ale například rok už je dlouhá doba, to by bylo pro děti hodně náročné,“ říká Šimánková, která se stará o dvouletou Alici a Adélku, které je pět a půl roku.

Ani manželka Šimánka nechybí na většině domácích zápasů. Společně s dalšími manželkami a partnerkami hráčů pozorně sleduje dění na ledě. A stejně jako Milena Ptáčková dává pozor na svého muže. „V okamžiku, když se Jirkovi něco stane, je to hodně náročné. Když zůstanou kluci ležet na ledě s otřesem mozku, hodně nepříjemně se na to kouká. Ale jinak hodně fandíme. Beru na zápasy i mladší dceru, protože ona je veliký fanoušek Mountfieldu. Sedí mi na klíně a sleduje opravdu od začátku do konce utkání, dokonce si k narozeninám přála šálu. Její děda jí totiž má a ona ne, takže dostane k narozeninám šálu a bude pořádně fandit,“ plánuje Šimánková.

Jak hokejista, tak i jeho žena jsou oba rodilí Jihočeši. Proto se ani po skončení hráčské kariéry nechtějí vydávat za hranice Budějovic.

„S manželem jsem se seznámila už na střední škole, byli jsme spolužáci. O hokej sem se předtím nezajímala, až právě na střední, kam chodila spoustu sportovců. Začalo to tak, že jsme se chodili koukat na kamarády, jak hrají, a vlastně od té doby jsme s Jirkou spolu,“ podotýká Šimánková, která se kromě hlediště v Budvar aréně potkává s ostatními ženami hokejistů i občas večer v kavárně.

A jak se na život s hokejistou dívají ostatní ženy či dívky? Docela střízlivým pohledem. „Na štace bych s ním klidně i jezdila, ale nevím, jestli bych mu mohla věřit a byl by mi věrný s ohledem na všechny jeho fanynky,“ přemýšlí fanynka českobudějovických hokejistů Kristýna Podzimková.

Přitažlivost hokejistů

„A co by mne na životě s hokejistou lákalo? Nerada to sice přiznávám, ale pokud mluvíme o dobrém sportovci, který má pěkný plat, tak asi to pohodlí a finanční jistota. Ale tak samozřejmě, když bych ho měla ráda, tak by mi bylo jedno, kolik bere,“ říká trochu s nadsázkou třiadvacetiletá studentka.

Manželku Lenku si z Českých Budějovic za oceán odvezl i Martin Hanzal. Jihočeský odchovanec a písecký rodák nyní válí v zámořské hokejové lize za tým Phoenix Coyotes.