Na vězeňskou stravu nemají chuť

Policisté pátrají po osmašedesáti lidech z Přerovska, kteří jsou v databázi hledaných osob.

Utíkají před vězením, soudy, policisty, věřiteli, zodpovědností i sami před sebou. Některým se daří unikat před spravedlností dlouho. A některým i pořádně daleko.

Například Igor Brázda z Přerova, který si podvodně přihrál do kapsy miliony korun, se před přerovskými policisty schovává už šest let. Jeho hra má ale háček v pravidlech: přestože policisté jeho úkryt znají, spravedlnost na něj nedosáhne. Brázda se totiž vyhřívá ve Spojených arabských emirátech a místní šejkové s jeho vydáním do České republiky nesouhlasí.

„Pokud pojedete na dovolenou a budete ubytovaní v Dubaji, Al Bahara, budova Al Ankar, byt číslo 402, tak věřte tomu, že jste sousedé čtyřiačtyřicetiletého Igora Brázdy, na kterého je vydán zatykač. Spravedlnost je ale na něj zatím krátká. Pokud se sám dobrovolně nepřihlásí, je malá šance, že si svůj trest odsedí,“ říká mluvčí přerovských policistů Miluše Zajícová.

Podobně jako on uniká dalších sedmašedesát lidí z Přerovska. Policisty například zajímá, kde za měsíc oslaví své jednačtyřicáté narozeniny Henrieta Vymětalová. Po podvodnici vyhlásili pátrání už před pěti lety, ale stopy vedou do neznáma.

Zloději a neplatiči

Rádi by také věděli, kde a jak žije poslední tři roky sedmatřicetiletý Dalimil Šišma. „Ten nenastoupil do vězení, do kterého jej poslal pražský krajský soud za neodpracování obecně prospěšných prací,“ podotýká policejní mluvčí Michaela Sedláčková.

Policisty by také zajímalo, kde žije třicetiletý Roman Eleš, který si má odsedět trest za takzvanou majetkovou trestnou činnost. Nebo by chtěli rozlousknout záhadu, kde se každé ráno probouzí nezodpovědný otec Roman Winkler, jenž se dostal do problémů se zákonem kvůli neplacení alimentů. Ve středu 25. listopadu si policisté odškrtli už pátý rok, kdy se fotografie modrookého blonďáka s náušnicí v uchu dostala do rejstříku hledaných lidí.

Přerovští policisté letos vyhlásili 552 pátrání, z nichž 484 po čase odvolali. Hledají lidi, kteří se nedostavili do vězení, k soudu, utekli z ústavů a podobně. V galerii hledaných je pouze sedm žen a do databáze se dostalo i třináct cizinců - hlavně Slováků, Ukrajinců a Bulharů.

„Lidé, kteří se skrývají na území České republiky, mají podstatně menší šanci, že na ně policisté nepřijdou. V jednodušších případech trvá odhalení úkrytu několik měsíců, ve složitých je to maximálně několik let,“ tvrdí mluvčí Zajícová.

Policisté se vyptávají partnerů, rodičů či potomků hledaných, dotazují se u posledního zaměstnavatele, bývalých kolegů i starých kamarádů. Pokud se jim podaří zjistit, kde hledaný člověk bydlí, snaží se ho nejdříve kontaktovat přes získané telefonní číslo.

„Hledaného člověka se snaží přesvědčit, že je v jeho zájmu, aby se do sedmi dnů sám přihlásil. Pokud to neudělá, zadrží ho. Letos už takto kolegové přesvědčili sedm lidí,“ říká policejní mluvčí Sedláčková.

Čtyřiadvacet úlovků

Kromě toho letos kriminalisté spustili tři pátrací akce. V jejich síti uvízlo čtyřiadvacet lidí, z toho devět putovalo do vězení, deset lidí zatkli a dva slíbili, že se dostaví k soudu. A našli se i dlouhodobě pohřešovaní.
Zatímco si podvodník Brázda užívá v Dubaji a českým zákonům se může na dálku tisíců kilometrů vysmívat, jiní hledaní z Přerova se svého úkrytu za hranicemi Česka dobrovolně vzdali. Schovávanou psychicky nevydrželi. Mnozí se útěkem odtrhli od rodiny a začalo se jim stýskat po domově. Uvědomili si, že se místo neustálého schovávání raději oblečou na pár let do vězeňského, aby si pak mohli opět užívat svobody.

„Například jeden hledaný člověk z Přerovska se léta schovával ve slunné Itálii. Pak se mu ale zachtělo chládku v České republice, takže sám přišel do olomoucké vazební věznice odsedět si svůj trest,“ připomíná jeden z případů policejní mluvčí Zajícová.

Dozorci tehdy byli stejně šokovaní jako policisté z přerovského obvodního oddělení, když se jednou na jejich služebnu dostavil opálený muž středních let, jehož jméno bylo napsané na mezinárodním zatykači. Vyprávěl jim, že žil několik let ve Spojených státech a svěřil se, že chce v Česku začít nový život.

Ten ale vedl jedině přes věznici v Brně. V ní si teď může pět let rovnat myšlenky, aby měl jasnější představu o své budoucnosti.

Znáte podobný příběh? Napište nám na e-mail redakceprerov@mf.cz