Vědci odhalili látku, která poslouží jako základ protijedu schopného působit proti až 28 různým jedům. A co víc, tuto schopnost vykázala sloučenina, která se nachází v již několika schválených lécích. Tým doktora Matta Lewina v laboratořích kalifornské Akademie věd experimentoval s enzymem sPLA2. Jednak se nachází ve většině hadích jedů, jednak jej vytváří samo lidské tělo při boji se zánětem.
Lewin odhalil, že vyřazením činnosti tohoto enzymu v jedu prudce stoupá naděje na přežití po uštknutí. Kýžený účinek vykazuje sloučenina zvaná varespladib, kterou obsahuje již existující protizánětlivý lék. Lewinova zjištění již potvrdily laboratoře Centra pro molekulární výzkum při univerzitě Yale v Connecticutu. Tam míchali varespladib s jedy těch nejnebezpečnějších hadů – černé mamby, kobry indické, taipana velkého, korálovce žlutavého či amerického chřestýše. U všech přestal klíčový enzym působit.
Vědci se v návaznosti na tato zjištění pustili do testů na hlodavcích, které přinesly vlemi slibné výsledky: jedinci, jimž laboranti podali varespladib minutu až pět minut po simulovaném uštknutí, tedy vpíchnutí standardní smrtící dávky jedu, přežili nejméně dalších 24 hodin. Ti, kterým lék nepodali, zemřeli v následujících osmi hodinách.
Svá zjištění Lewin prezentoval na přednášce na Univerzitě Východní Caroliny a jeho publikace teď prochází náležitým prověřením. Vědec však už založil startupovou společnost Ophirex, do níž vložil rodinné úspory a teď hledá další investory.
Jeho cílem je vyvinout tablety pro perorální podání obsahující varespladib. Předpokládá, že včasné polknutí jediné tablety by mohlo zachránit desetitisíce nešťastníků, kteří ročně zemřou právě na následky uštknutí jedovatým hadem. Více však samozřejmě ukáže další výzkum a rozhodnutí příslušných lékových komisí.
