Příjmy rozpočtu prudce rostou kvůli zvýšení daní. Přesto se propadáme do hlubokých schodků
- Ekonomika roste na maximu svého potenciálu, přesto má stát vysoký deficit.
- Příjmy z daní rekordně rostou, problémem jsou rychle rostoucí výdaje.
- Bez změny struktury rozpočtu se Česko z dluhů nevyhrabe.
Ostrý spor mezi odcházející a přicházející vládou o výdaje státního rozpočtu míjí podstatu. Těch výdajů není v rozpočtu málo. Je jich naopak příliš a přebývají. Česká ekonomika v této chvíli jede na maximum svých možností. Příjmy rozpočtu z daní rekordně rostou. Dvojciferným tempem. A přesto se stát nedokáže vyhrabat z obrovských dluhů. Takže jakákoliv debata o rozpočtu musí začít u toho, jaké výdaje přibývají, nikoliv chybí.
Přesně to ukázaly výsledky státní rozpočtu za leden až listopad, které zveřejnilo ministerstvo financí. Schodek dosahuje 232 miliard korun. Na celý letošní rok je naplánováno 241 miliard korun. Je otázka, jestli se ho podaří dodržet a v prosinci prohloubit už jen o 9 miliard korun, které do schváleného limitu zbývají.
Nejvyšší růst, na jaký máme
To ale není na zprávě o rozpočtu to podstatné. Ukazuje se z ní, že ekonomika v této chvíli jede na maximum svých možností. Roste ve srovnání s předchozím rokem o 2,8 procenta. Je to šestý nejrychlejší růst v celé Evropské unii. Před námi jsou jen Dánové s 3,9 procenta, Poláci s 3,8, Kypr s 3,6, Bulharsko s 3,2 a Malta se třemi procenty. Průměr zemí eurozóny je aktuálně 1,4 procenta. Německo se potácí ve stagnaci s 0,3 procenta.
Fialova vláda prohrála volby a předává zemi ve velmi dobré kondici. Jen o tom bohužel neuměla lidi přesvědčit. Na větší růst prostě při této struktuře hospodářství dlouhodobě nemáme. Proto, abychom rostli jako Dánové nebo Poláci, se musíme hodně změnit. Jasně na to upozornila ve studii o potenciálu růstu české ekonomiky ve své loňské precizní studii Česká národní banka.
Ta odhaduje, že pokud se současné kapacity ekonomiky budou využívat skutečně dobře, můžeme dlouhodobě růst o plus minus 2,5 procenta ročně. To neznamená, že krátkodobě nemůže růst vyskočit – třeba když nalijeme do ekonomiky státní peníze. To ale nic nemění na jejím dlouhodobém potenciálu. Je to stejné, jako když náhodou dostanete mimořádný příjem. Ale na vaší celkové schopnosti vydělávat to nic nemění.
Náš potenciál býval původně vyšší – kolem 3 procent růstu ročně. Jenže už od roku 2016 postupně klesal. ČNB vysvětluje pokles klesající produktivitou práce a stárnutím společnosti, kvůli kterému firmám chybí lidi. To byl také refrén stížností byznysu v posledních letech při rekordně nízké nezaměstnanosti. Takže zažíváme rekordní růst ekonomiky. Lepší to dlouhodobě beze změn nebude.
Příjmy státu rostou třikrát rychleji než ekonomika
Tomu odpovídá prudký růst příjmů státního rozpočtu. Oproti předchozímu roku se zvedly o 7,6 procenta. Rostly bezmála třikrát rychleji než ekonomika. To ukazuje, jak výrazně zvedla vláda Petra Fialy daně.
A na příjmech z nich je to vidět. Všechny přímé daně, což jsou přesně ty, které se zvedaly, rostou dvojciferným tempem. Výběr daně z příjmů fyzických osob se zvedl o 13,1 procenta. Celkově stát vybral o 15 miliard korun víc než loni. Samotné ministerstvo financí to vysvětluje rychlým růstem platů. Ten byl skutečně nejvyšší za posledních jedenáct let.
Stanjurův úřad zároveň přiznává, že zvýšení daní skutečně roli hrálo – konkrétně omezení daňových slev, které prosadila Fialova vláda. Toto skóre platí u takzvané závislé činnosti, to znamená tam, kde za lidi odvádí daně jejich zaměstnavatel.
U firem a těch, kdo si podávají daňové přiznání sami, byl růst příjmů z daní ještě vyšší. Firmy odvedly na daních o 14,7 procenta víc než před rokem. To znamená, že stát dostal navíc 22,5 miliardy korun. U fyzických osob, těch, kdo si sami podávají přiznání, vzrostl výběr o 57,8 procenta. Stát vybral o 4,1 miliardy korun navíc.
U ostře diskutované daně z neočekávaných zisků, kterou platí energetici a banky, se výběr zvedl o 20,2 procenta. Navíc vybral 5,5 miliardy korun. U všech přímých daní ministerstvo přiznává, že roli hrálo jejich zvýšení.
Takže celkově stát vybral jen na přímých daních o 47,5 miliardy korun víc než v předchozím roce.
Stát se stále zvětšuje
Jenže zároveň prudce rostou výdaje státu. Ty stouply o 5,6 procenta. Rostly tak dvakrát rychleji než ekonomika. Podíl eráru v ní se tak stále zvětšuje. Stáváme se stále více socialistickou zemí.
Z toho je jasně vidět, že náš problém nejsou příjmy rozpočtu, ale příliš mnoho výdajů. Když děláme tak obří schodky s růstem ekonomiky na maximu možného a s velmi silným zvýšením daní, jak budou deficity vypadat v časech, kdy ekonomika oslabí?
