Celková výše alokovaných prostředků byla 13 miliard korun. „Na první výzvu bylo určeno šest miliard korun a na druhou, která se nyní vyhodnocuje, čtyři miliardy korun,“ vyčísluje Adéla Tomíčková z agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Agentura pomáhá zájemcům o brownfieldy s jejich vyhledáváním a u vybraných vhodných lokalit prověří u jejich vlastníků aktuální data a zprostředkuje jednání s potenciálním investorem. Pokud záměr odpovídá některému z dotačních programů OPPI, agentura poskytne servis při žádosti o dotaci. Cílem programu Nemovitosti je přitom podněcovat vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí, včetně související infrastruktury. Další motivací k regeneracím zchátralých fabrik je i každoroční soutěž Podnikatelská nemovitost roku.
Například v loňském roce se stala Brownfieldem roku Průmyslová zóna František, která vznikla revitalizací zavřeného černouhelného dolu v Horní Suché na Karvinsku. Investiční náklady dosáhly přibližně 140 milionů korun. Bývalá administrativní budova dolu nyní slouží jako podnikatelský inkubátor, nově byla vybudována lehká průmyslová hala. Ve čtrnáctihektarové zóně působí asi 30 firem, jedním z posledních přírůstků je společnost Exelsior Group, která letos v červnu zahájila výrobu plastových obalů recyklací starých PET láhví.
#####„Hnědá“ severní Morava
Řada brownfieldů leží právě v Moravskoslezském kraji, kde je chtějí využívat na výstavbu nových průmyslových zón místo jejich budování na „zelených loukách“. V kraji se nachází přibližně 1350 takových areálů, které vznikly z opuštěných továren, na místě vyhaslých pecí, důlních areálů nebo rozpadlých zemědělských usedlostí. Celkem zabírají bezmála 4400 hektarů. Agentura pro regionální rozvoj kvůli tomu již vytvořila veřejnou databázi nevyužívaných průmyslových areálů. „Databáze brownfieldů by měla pomoci všem skupinám investorů k snadné orientaci v možnostech, které se v Moravskoslezském kraji nabízejí, protože nové zóny na zelené louce se už prakticky budovat nedají a brownfieldy jsou mnohdy jedinou možností, jak do dané oblasti přivést nové pracovní možnosti,“ uvedla ředitelka agentury Petra Chovanioková.
Na severní Moravě se už podařilo úspěšně dokončit několik projektů, kdy se znovu využily staré průmyslové areály. Kromě areálu bývalé šachty František jde též o regeneraci území odvalu šachty a skládky v Doubravě na Karvinsku, kde vznikl zábavní park s velkými modely dinosaurů - Dinopark. Území o rozloze 35 hektarů ročně přivítá odhadem 180 tisíc návštěvníků. „Vidět jsou už změny v ostravské Karolině a chystá se velký projekt pro Dolní oblast Vítkovic. To jsou všechno projekty soukromých investorů,“ upozorňuje ředitelka agentury.
#####Nové centrum Pardubic?
[file:11425:small:right]
Kraj získal lokalitu v roce 2003 za jednu korunu od společnosti Foxconn, která tam původně chtěla postavit továrnu, ale nakonec si vybrala jiné místo. Původně odhadoval, že prodejem získá 20 milionů korun, ale kupec se dosud nenašel. Odhadce přitom před lety ocenil areál na 112 milionů korun. Město si dává čas na rozhodnutí přibližně do konce září. Areál se rozkládá na 2,5 hektarech, ale je špatně dopravně přístupný. Kraj si přeje, aby město vybudovalo sjezd do areálu a parkovací místa pro protější nemocnici. Kromě dopravních investic kraj netrvá na konkrétním využití areálu. Pokud město investuje do sjezdu a parkovacích míst, hodnota areálu navíc vzroste. „Vyřešením dopravní situace se otevřou další možnosti území. Někteří investoři se už začínají objevovat. Je to otázka několika jednání, abychom došli k nějakému závěru, měli ekonomickou analýzu,“ prohlašuje primátorka Štěpánka Fraňková. Na úpravy ale musí někde sehnat peníze. Jedna architektonická studie přitom už navrhuje, jak by se dal areál využít. Uvažuje o novém centru s náměstím, o sportovních zařízeních, hotelech, rezidenčním bydlení pro seniory, obchodech, zástavce městské dopravy a také o zázemí pro nemocnici.
„V areálu se zcela jistě počítá s parkovacím domem, který bude sloužit především Pardubické krajské nemocnici, obyvatelům přilehlého okolí i klientům dalších zařízení umístěných v areálu. Předpokládá se i vybudování nákupních příležitostí a jsou vedena jednání o realizaci sociálního zařízení,“ doplňuje mluvčí magistrátu Ondřej Tušl. Zejména v souvislosti s plánovanou výstavbou parkovacího domu a navazující infrastruktury projevili podle něj zájem čtyři investoři.
#####Terezín zabydluje kasárna
Řadu brownfieldů představují též prázdné vojenské areály, ať již po české, či sovětské armádě. Například Terezín nyní chce prodat budovu bývalé vojenské nemocnice za devět milionů korun. Má v ní být penzion pro důchodce se 140 místy a 70 zaměstnanci, který chce firma DS Morava otevřít na jaře 2013, se stavbou začne v březnu příštího roku. Firma již provozuje domov pro seniory v Šanově na Znojemsku. Vojenská nemocnice přestala v Terezíně fungovat v roce 1994, o čtyři roky později areál získalo město. Deset let ho ale nemohlo prodat, nabídlo ho tedy k dlouhodobému pronájmu za jednu korunu. Nájemce sliboval vytvořit penzion pro důchodce a část přestavět na malometrážní byty. Sliby ale nesplnil a areál chátral. Město se dosud s bývalým nájemcem soudí o vzniklou škodu. V Terezíně letos v únoru již začala oprava několika dalších bývalých vojenských budov, kterou podpořila Evropská unie 500 miliony korun.
První z nich má být dokončena už letos v listopadu. V dalších z nich, součásti pevnostního opevnění Kavalír 2, má být dělostřelecké muzeum a v Dělostřeleckých kasárnách bude mimo jiné sídlit Vysoká škola aplikované psychologie. Podle starostky Růženy Čechové by na opravu dalších budov byly třeba asi tři miliardy korun. Starostka doufá, že další evropské peníze město získá v následujících letech. Terezín se s krajem snaží pevnost dostat i na Seznam památek UNESCO, od loňského roku je město na kandidátní listině. Terezín je jednou z nejnavštěvovanějších památek v zemi. Podle výzkumu agentury CzechTourism místní Památník Terezín navštíví ročně přes 400 tisíc lidí. Památník připomíná historii židovského ghetta, věznici gestapa a nedaleký koncentrační tábor v období druhé světové války.
