Úlohu nejzápadnějšího krajského města v domácí ekonomice jednoznačně určuje jeho výjimečnost jako lázeňského centra v České republice. Město nechal vystavět císař Karel IV. ve 14. století právě po náhodném objevení termálních pramenů. Většina architektonických památek však pochází z 18. a 19. století, kdy zažívalo období „hojnosti“. Současnost však ukazuje, že padesátitisícové Karlovy Vary jsou stále investičně zajímavým městem díky své unikátnosti a z ní plynoucí světové popularity. „Je pravda, že většina ve městě realizovaných investic jsou projekty bydlení či služeb, město nemá rozsáhlé průmyslové zóny, ačkoliv zde samozřejmě sídlí i výrobní podniky,“ líčí mluvčí karlovarské radnice Jan Kopál. Mezi nejznámějšími podniky lze jmenovat Becherovku či výrobce skla a porcelánu Moser a Thun.
#####Výstavba se podřizuje vřídlům
Prioritou rozvoje Karlových Varů je tak využití a zachování přírodních léčivých zdrojů. Intravilán je městskou památkovou zónou a magistrát přitom usiluje o její změnu na památkovou rezervaci. Město také podniká kroky pro zápis nejen Karlových Varů, ale také Mariánských a Františkových Lázní, jako tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku, na seznam světového dědictví UNESCO z titulu ojedinělých přírodních zdrojů a po staletí se na jejich základě rozvíjející architektury a urbanistického utváření. Stavební činnost v této části se soustřeďuje především na zaplnění historických proluk, nové stavební plochy zde prakticky nevznikají.
Jedním ze záměrů takového využití je Integrovaný plán rozvoje města, který se týká území na pomezí městských částí Dvory, Tuhnice, Rybáře a Stará Role, v jehož rámci již byly realizovány projekty ekologického parku v meandru řeky Ohře, navazující víceúčelové stezky směrem k volnočasovému areálu Rolava a modernizace tohoto areálu. Další projekty mají vznikat v jižní části území v okolí hokejové arény se zaměřením na veřejné sportovní účely. „Připravují se projekty na výstavbu plaveckého bazénu, míčové haly a vesničky zdraví a bezpečí,“ líčí Kopál. Realizovány by měly být do roku 2015, resp. 2017. Rozsáhlejší území pro rozvoj se nachází v části Dvory, v okolí krajského správního areálu.
#####Kraj se brání stavbám na úkor zeleně
Karlovarský kraj zde chce vybudovat vědeckotechnický park. Strategie rozvoje města ale podle mluvčího nepočítá s dalším extenzivním šířením zástavby do volné krajiny, je zaměřena především na využití vnitřních územních rezerv města, jako jsou proluky nebo nevyužité plochy mezi jednotlivými částmi města. V poslední době se například opět otevírá problém zpustlého pozemku mezi Vřídlem a chrámem svaté Maří Magdalény v centrální části lázní. Společnost RLFE Eden Invest zde hodlá postavit luxusní lázeňský hotel. Rozhodující část parcel vlastní město a nyní opět zvažuje jejich prodej. Proti stavbě ovšem protestují památkáři, kterým se nelíbí, že by vedle památkově chráněného chrámu a Vřídla vyrostl další velký hotel. Město se však rozrůstá i o další okolní obce a území, kde jsou další možnosti v developerské oblasti.
#####Byty, obchody, kasina
Obří projekt se rýsuje v bývalém zázemí Českých drah v okolí tzv. Dolního nádraží, kde by měl přinést kapacity jak rezidenční, tak kancelářské, hotelové či zázemí pro služby. „U tohoto projektu vzhledem k jeho rozsahu i dopravním návaznostem předpokládá investorská firma Lordship výstavbu v horizontu deseti a více let,“ poznamenává mluvčí. Developer již odkoupil od drah pozemky, na kterých nová čtvrť města propojí stávající obchodně-správní centrum města s nábřežím řeky Ohře. Na více než dvanáctihektarovém území plánuje postavit stovky bytů, několik hotelů s kasiny, obchodní pasáže, zábavní a zdravotnické centrum za stovky milionů korun. Karlovarský krajský úřad však zastavil posuzování dopadů na životní prostředí, právě kvůli nejasnostem ohledně budoucího fungování terminálů železniční a autobusové dopravy.
Po několika letech odkladů však v Karlových Varech nedávno začaly přípravy na výstavbu nové odbavovací budovy Horního nádraží, kterou by měly ČD dokončit do roku 2012 za přibližně 46,5 milionu korun. Starou budovu čeká demolice, i když ji původně měla opravit podle záměru z roku 2004 italská firma Grandi Stazioni, podobně jako v jiných městech. Ukázalo se však, že stav karlovarského nádraží je tak špatný, že jeho oprava není možná. Navržená dvoupodlažní budova připomíná tvarem ledvinu, uvnitř vznikne podle projektu prosklená dvorana, osvětlená skleněným stropem. Budova nabídne rovněž prostory pro komerční služby a případně infocentrum. Součástí projektu jsou i další investice v okolí nádraží, které ČD nebudou financovat. Jde o lávku přes kolejiště k sídlišti Růžový vrch a úpravy před nádražím. Obě tyto akce by mělo uskutečnit město.
#####Památná vila na prodej
Osobitý architektonický rozvoj lázeňského města přinesl řadu významných budov, z nichž některé jsou na prodej. Například jedna z místních významných památek, vila Antona Puppa známá též jako Margareta, byla oceněna na 250 milionů korun. Margareta přitom patří podle odborníků k nejkrásnějším lázeňským vilám. Secesní budovu nechal postavit v druhé polovině 19. století Anton Pupp, spoluzakladatel proslulého karlovarského hotelu. Vilu navrhl a vybudoval karlovarský stavitel Josef Waldert. Zachovala se část původního neporušeného mobiliáře i bohatá štuková výzdoba. Margareta sloužila jako jeden z lázeňských domů a po roce 1990 patřila společnosti Balnex. Ta v roce 1991 v Karlových Varech otevřela luxusní hotel Dvořák a Margareta sloužila jako jeho dependence. Předtím prošla rekonstrukcí za 3,5 milionu korun.
#####Nejvíce návštěvníků po Praze
Karlovy Vary přes svou výjimečnost stále čekají na důstojné silniční nebo železniční dopravní napojení na 120 kilometrů vzdálenou Prahu. Výstavba rychlostní komunikace R6 byla pozastavena a na trase se plánuje pouze několik obchvatů obcí. Ty by se ale podle dopravní superkoncepce měly začít stavět až za dva roky okolo Lubence a za tři roky okolo Hořesedel, Hořoviček a Řevničova. Na významu však nabývá letecké spojení, když počet pasažérů tamního mezinárodního letiště se v loňském roce zvýšil na téměř 71 tisíc. Terminál Karlovy Vary – Olšová Vrata využívá tradičně nejvíce ruská klientela přilétávající z Moskvy a Petrohradu.
