Odborníci z jižní Moravy pohled na něj srovnávají s objevem archeologů. Ibis posvátný se totiž běžně ve volné přírodě střední Evropy nevyskytuje. Proč poslední měsíce tráví v Ponětovicích na Brněnsku, nikdo z ornitologů netuší.
„Je to dost velká rarita. Ibis posvátný se totiž vyskytuje hlavně v jižní a jihovýchodní Evropě. Co ho vedlo tak daleko na sever, nelze říct. Možná jej do středu Evropy vedl nedostatek potravy nebo ideálnější podmínky u mělké vody. V každém případě je jeho zálet na Brněnsko velmi neobvyklý,“ tvrdí ornitolog Josef Chytil.
Posvátného opeřence jezdí k mokřadům u ponětovického rybníku sledovat nejen odborníci, ale i amatérští ornitologové. „Je to úžasný zážitek, který se dá těžko popsat. Vidět ho je úžasné. Kdybych to měl srovnat s něčím podobným, pak je pohled na živého ibisa posvátného stejný, jako když archeolog objeví nějaký unikát,“ popisuje například Marek Ambrož setkání se vzácným ptákem.
Pozorovatelé zjistili, že ibis není kroužkovaný. To znamená, že zřejmě nepatří žádnému chovateli ptactva. Jeden amatérský ornitolog navíc obvolal zoologické zahrady v Brně a okolí, aby se přesvědčil, zda z některé neulétl. V žádné zoo ale ptáka nepostrádají. Ani v brněnské, odkud už pár zvířat v minulosti uteklo. „Kdoví, odkud pochází. V poslední době se ale vyskytuje už i ve Francii. V Česku je tento kus ale stoprocentně první,“ říká ornitolog Robert Doležal.
Vůbec poprvé se ibis posvátný objevil na konci května v Lednicko-valtickém areálu. Společnost mu tam dělaly volavky, v jejímž houfu se pohyboval. Od poloviny června se zabydlel jen pár kilometrů od Brna. A zatím se mu u rybníka v Ponětovicích podle všeho líbí. Živí se hmyzem, malými rybami a žábami. Když má o potravu nouzi, přeletí plot nedaleké drůbeží farmy a zobe zrní tady.
„Záletník“ z jižní Evropy a Afriky podle odborníků nezměnil svůj domov ani kvůli globálnímu oteplování. „Teplo na ně neplatí. Létají hlavně za potravou a mokřinami. Na rozdíl od vlhy pestré, která se už v České republice také objevila. Ta se evidentně z jihu na sever posunuje. Příkladem je i kudlanka nábožná, která se v našich podmínkách poslední roky také usídlila,“ upřesnil ornitolog Chytil.
Jak dlouho bude ibis posvátný v Ponětovicích sídlit, nedokáže nikdo odhadnout. „Pokud bude dlouho teplo a sucho, mokřady mohou vyschnout a pták odletí jinam. Podobným způsobem se k Brnu přemístil z Lednice, kde byl k vidění předtím,“ přemítá Ambrož.
Ibis posvátný musel překonat stovky kilometrů, aby se zabydlel u ponětovického rybníka.
Jestliže by lidé v Brně a okolí věřili na pověry a znamení přírody, mohli by se začít těšit na příchod moudrých časů. V Ponětovicích u Brna se totiž uhnízdil ibis posvátný, který byl posvátným zvířetem hlavně pro starověké Egypťany. Ztělesňoval pro ně Thovta, boha písma a moudrosti.
Na lidi z Ponětovic ovšem zatím vliv nemá. Vzácného ptáka vůbec nepoznali. Ze začátku si ho někteří dokonce pletli s kachnou. Není divu. Ibis posvátný je obvykle tichý, ale občas se ozývá skřehotavými zvuky, které znějí, jako kdyby je vydávala kachna.
„Když jsem toho ptáka viděl prvně, myslel jsem si, že je to nějaká velká kačena. Nebo husokachna. U ponětovického rybníka je totiž drůbeží farma, a tak jsem si říkal, že vyšlechtili nějaký nový druh,“ popisuje první setkání s ibisem posvátným Jan Florian, který bydlí na kraji obce. K rybníku to má kousek a s bájným opeřencem se viděl prakticky denně. Procházel se mu totiž po pozemku.
Život ve vodě
Ibis přilétl do Ponětovic na začátku června z Lednicko-valtického areálu, kde pobýval v květnu. Jak v Lednici, tak u Brna měl téměř ideální podmínky k životu. Vybírá si totiž bažinaté oblasti. V Ponětovicích byly navíc po červnových záplavách některé zahrady a pole pod vodou. Ta tam stekla od Slavkova po průtržích mračen. „Za domem jsme měli zahradu pod vodou. Zničilo nám to sice jahody, ale zase jsme se mohli kochat pohledem na nádherného ptáka, který je opředený mýty a pověstmi,“ říká Florian.
V knihách o egyptské a řecké mytologii se uvádí, že si staří Egypťané ibise posvátného velmi vážili. Jeho hlava s výrazným zahnutým zobákem totiž byla usazená na hlavě Thovta, jednoho z bohů stvořitelů a původce božské moudrosti a poznání. Pták tak tohoto boha lidem ztělesňoval a mýty opředenou bytost připomínal.
Později se Thovt stal bohem magie a čarování. Egypťané měli k ibisovi takovou úctu, že ho dokonce mumifikovali a pohřbívali na zvláštních pohřebištích. To potvrdili i archeologové, kteří našli více než milion jejich mumií.
Pro mnohé starousedlíky tak bylo setkání s ibisem jen těžko popsatelným zážitkem. Už kvůli bájím, které posvátného ptáka opěvují. „Je zvláštní pocit vidět něco, co bych mohl spatřit jedině v zoologické zahradě nebo v knize. Něco, co se mi najednou prochází za barákem ve vodě a zobe žáby,“ přemítá Florian. Ornitologové, kteří ibise posvátného v Ponětovicích pozorují, si lámou hlavu nad jeho původem.
Není totiž obvyklé, aby se pták z Afriky dostal až do střední Evropy. Podle zoologa Miroslava Šebely z Moravského zemského muzea v Brně je možné, že ulétl z nějakého chovu. „Na jihu Evropy je jich hned několik. Může proto jít o mládě, které odtud ulétlo ještě předtím, než ho okroužkovali,“ tvrdí Šebela.
Odborníci se shodují také v tom, že ibis sídlící u ponětovického rybníka je jediným exemplářem v České republice. „Dokonce ani na něj nemyslí vyhláška o chráněných druzích. V Česku je totiž výskyt tohoto ptáka neobvyklý až nemožný. Zalétá sem jen ibis hnědý, který žije na Balkánském poloostrově. Ten má rezavě hnědé zabarvení se zeleným nádechem opeření,“ říká Šebela.
Ibis se v Ponětovicích už tak zabydlel, že se spřátelil dokonce s drůbeží chovanou na farmě u rybníka. Přeletí plot a zobe jejich potravu. „Snese dokonce přítomnost cizích lidí. Ale jen na zhruba patnáctimetrovou vzdálenost,“ říká amatérská ornitoložka Zdeňka Pohanková. Její slova potvrzuje také další ptačí pozorovatel. „Byli jsme se na něj podívat v plné rodinné sestavě. Bylo zataženo, světla málo, ale ibis nás pustil docela blízko,“ vzpomíná Robert Doležal.
Ornitologů se do Ponětovic v posledních týdnech sjíždějí desítky. První pozorovatelé ptáků dokonce ponětovické domorodce vyplašili. „Bylo to pár dní poté, co ibis přiletěl. Viděl jsem, jak se po poli procházejí dva muži zabalení do sítě. Vypadali jako vojáci. Když jsem si všiml, že mají místo zbraně v ruce foťák, bylo mi jasné, že jim jde o trofejní snímky,“ říká Florian.
Jak dlouho se ibis posvátný u Brna zdrží, není jasné. Pokud bude teplo, mokřad u rybníka vyschne a pták bude hledat nové útočiště. Je tedy možné, že se vrátí zpátky k minaretu u lednického zámku. „Nebo se vrátí zpátky na jih Evropy, odkud s největší pravděpodobností přiletěl,“ konstatuje zoolog Šebela.
Vrátit do Česka se také už vůbec nemusí. Stejně jako ibis hnědý, který poprvé do střední Evropy zaletěl před více než dvaceti lety. A za posledních deset let se v ní už neukázal. „Myslím si, že je to znamení. Možná nám chce ibis posvátný naznačit, že přijdou lepší časy. No, uvidíme,“ uzavírá Florian.
