Naděje pro pacienty po transplantaci. Léčbu dokáže urychlit střevní mikroflóra, zjistili vědci

Zdroj: profimedia

Imunitní systém pacientů je možné utlumit také prostřednictvím podání střevní mikroflóry.

Klíč k urychlení léčby pacientů po transplantaci orgánů se patrně skrývá na nečekaném místě: ve střevech. Vědci z University of Maryland totiž zjistili, že předběžné „naočkování“ specifickou střevní mikroflórou snižuje riziko odmítnutí následně transplantovaného orgánu. Zatím sice jen u myší, lékaři nicméně věří, že jsou na stopě novému typu léků.

Vědci postavili svoji práci na dřívějším zjištění, že lidé, jejichž těla odmítla transplantované orgány, měli specifický typ bakterie ve svých střevech. Rozhodli se proto ověřit, zda jejich nahrazení „přívětivějším“ typem mikroflóry nevede k opačnému výsledku – tedy snadnému přijetí transplantovaného orgánu.

Vzhledem k tomu, že střevní bakterie pomáhají regulovat imunitní systém, rozhodli se k takzvané fekální transplantaci použít i vzorky pocházející od břetích myší. Aktivita imunitního systému oplodněných je totiž více než obvykle regulována a potlačena, aby se mohl v klidu vyvíjet plod. Jako kontrolní vzorek použili vzorky od ne- -březích myší a těch, které trpěly střevním zánětem.

Všem myším příjemcům poté transplantovali do břišní dutiny srdce od nepříbuzného dárce a podali jim klasická imunosupresiva. Toto je standardní postup, kterým se testují nové transplantační léky. Druhé srdce přežilo v pětici myší s „březí“ mikroflórou po celých čtyřicet dní, co pokus trval. U kontrolních jedinců nepřežilo jedno z pěti srdcí, respektive tři ze čtyř.

„Střevní bakterie jsou v kontaktu s imunitními buňkami a mohou tak regulovat jejich aktivitu,“ uzavřel v časopisu Journal of Clinical Investigation vedoucí výzkumu Jonathan Bromberg. Dalším krokem v jeho práci je odhalení mechanismů a detailů vlivu fekální transplantace a jejich možné napodobení prostřednictvím syntetických léků.